SLOKA 61
tatrodvahat paśupa-vaṁśa-śiśutva-nāṭyaṁ
brahmādvayaṁ param anantam agādha-bodham
vatsān sakhīn iva purā parito vicinvad
ekaṁ sa-pāṇi-kavalaṁ parameṣṭhy acaṣṭa
tatra—tam (ve Vṛndāvanu); udvahat—předstírající; paśupa-vaṁśa-śiśutva-nāṭyam—hru dítěte v rodině pastevců krav (jiné jméno Kṛṣṇy je Gopāla, “ten, který chová krávy”); brahma—Absolutní Pravda; advayam—nedvojná; param—Nejvyšší; anantam—neomezená; agādha-bodham—s neomezeným poznáním; vatsān—telátka; sakhīn—a své přátele, chlapce; iva purā—jako předtím; paritaḥ—všude; vicinvat—hledající; ekam—sám, pouze On; sa-pāṇi-kavalam—se soustem jídla v ruce; parameṣṭhī—Pán Brahmā; acaṣṭa—spatřil.
Potom Pán Brahmā spatřil Absolutní Pravdu-Nejvyššího, který je jeden jediný, má úplné poznání a je neomezený-jak hraje roli dítěte v rodině pastevců krav. Stál tam sám jako předtím, se soustem jídla v ruce, a všude hledal telátka a své přátele pasáčky.
V tomto verši je významné slovo agādha-bodham, “s neomezeným poznáním”. Pánovo poznání je neomezené, a nikdo tedy nemůže nalézt jeho konec, stejně jako nikdo nedokáže změřit oceán. Jak velká je naše inteligence ve srovnání s množstvím vody v oceánu? Když jsem jel do Ameriky, naše loď byla uprostřed oceánu nepatrná jako krabička od zápalek. Kṛṣṇova inteligence je jako oceán, protože si nikdo nedovede představit, jak je velká. Proto je nejlepší se Kṛṣṇovi odevzdat. Nesnažte se Kṛṣṇu měřit.
Rovněž významné je slovo advayam, “jeden jediný”. Jelikož byl Brahmā zahalen Kṛṣṇovou māyou, myslel si o sobě, že je Nejvyšší. V hmotném světě si každý myslí: “Já jsem ten nejlepší člověk na světě. Já vím všechno.” Lidé si myslí: “Proč bych měl číst Bhagavad-gītu? Všechno vím. Mám svoje vlastní vysvětlení.” Brahmā však pochopil, že Nejvyšší Osobnost je Kṛṣṇa. (Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ). Proto se Kṛṣṇovi říká také parameśvara.
Nyní Brahmā viděl, že Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, vypadal jako pasáček krav ve Vṛndāvanu. Neprojevoval svůj majestát, ale stál tam jako nevinný hoch s trochou jídla v ruce nebo se toulal se svými přáteli pasáčky, telátky a krávami. Brahmā neviděl Kṛṣṇu v podobě catur-bhuji, majestátního Nārāyaṇa-viděl jen nevinného chlapce. Nicméně chápal, že Kṛṣṇa sice neprojevuje svou moc, ale přesto je stále tou samou Nejvyšší Osobou. Lidé obvykle nikoho neocení, dokud nepředvede něco úžasného, ale zde vidíme, že i když Kṛṣṇa nic úžasného nepředváděl, Brahmā chápal, že před ním jako obyčejné dítě stojí tatáž úžasná osoba, která je pánem celého stvoření. Proto se modlil: govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi-“Jsi původní osoba, příčina všeho, a já se Ti klaním.” To byla jeho realizace. Tam ahaṁ bhajāmi. To je zapotřebí. Vedeṣu durlabham-ke Kṛṣṇovi nikdo nedospěje pomocí samotného védského poznání. Adurlabham ātma-bhaktau-pokud se však stane oddaným, může Ho realizovat. Proto se Brahmā stal oddaným. Zpočátku byl pyšný na to, že je Brahmā, pán vesmíru, ale pak pochopil: “Tady je Pán vesmíru! Já jsem jen nepatrný pomocník. Govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi.”
Kṛṣṇa hrál svoji úlohu jako divadelní herec. Jelikož Brahmā do jisté míry propadl falešné pýše a myslel si, že má nějakou moc, Kṛṣṇa mu ukázal jeho skutečné postavení. K podobné události došlo, když Brahmā navštívil Kṛṣṇu ve Dvārace. Jakmile vrátný Pána Kṛṣṇu informoval, že přichází Pán Brahmā, Kṛṣṇa odvětil: “Který Brahmā? Zeptej se ho, který je to Brahmā.” Vrátný tuto otázku zopakoval a Brahmā žasl. Myslel si: “To je ještě nějaký jiný Brahmā než já?” Jakmile vrátný Pánu Kṛṣṇovi sdělil: “Je to čtyřhlavý Brahmā,” Pán Kṛṣṇa řekl: “Á, čtyřhlavý! Zavolej další a ukaž mu je.” Takové je Kṛṣṇovo postavení. Pro Kṛṣṇu je bezvýznamný čtyřhlavý Brahmā, natož pak “čtyřhlaví vědci”. Materialističtí vědci se domnívají, že tato planeta Země sice oplývá bohatstvím, ale všechny ostatní planety jsou pusté. A protože pouze spekulují, docházejí k těmto “vědeckým závěrům”. Z Bhāgavatamu však víme, že celý vesmír je plný živých bytostí. Vědci nic nevědí, a přesto matou lidi tím, že se vydávají za vědce, filozofy a moudré učence, čímž jen dokazují, jak jsou hloupí.