Potom Brahmā oslavoval nepředstavitelný majestát Osobnosti Božství a popsal, v čem se Brahmā a Śiva liší od Pána Viṣṇua, proč se Nejvyšší Pán zjevuje v různých tĕlech polobohů, zvířat a tak dále, zmínil vĕčnou povahu zábav Osobnosti Božství a dočasnost hmotného svĕta. Když individuální duše zná v pravdĕ Nejvyšší Osobnost, může dosáhnout osvobození z pout. Jak osvobození, tak spoutanost jsou ale ve skutečnosti klamné, neboť je vytváří jen podmínĕné vnímání živé bytosti. Pošetilci si myslí, že osobní podoba Pána Kṛṣṇy je klam, a proto zavrhují Jeho lotosové nohy a hledají Nejvyšší Já nĕkde jinde. Marnost jejich hledání ale jasnĕ dokazuje jejich pošetilost. Pravdu o Pánu, Osobnosti Božství, jednoduše nelze poznat bez Jeho milosti.