Poté, co Pán Brahmā ustanovil tento závĕr, rozebral velké štĕstí obyvatel Vraji, a sám se pak modlil, aby se tam mohl narodit, byť jako stéblo trávy, keř nebo popínavá rostlina. Domy obyvatel Vṛndāvanu totiž nejsou vĕzení hmotné existence, ale jsou to sídla, kterých by i jñānī a yogī rádi dosáhli. Oproti tomu jakýkoliv domov, který postrádá spojení s Pánem Kṛṣṇou, je ve skutečnosti vĕzeňskou celou hmotné existence. Nakonec se Brahmā plnĕ odevzdal u lotosových nohou Nejvyššího Pána, znovu a znovu Ho velebil, obřadnĕ Ho obešel a poté odešel.