SLOKA 11
kvāhaṁ tamo-mahad-ahaṁ-kha-carāgni-vār-bhū-
saṁveṣṭitāṇḍa-ghaṭa-sapta-vitasti-kāyaḥ
kvedṛg-vidhāvigaṇitāṇḍa-parāṇu-caryā-
vātādhva-roma-vivarasya ca te mahitvam
kva — kde; aham — já; tamaḥ — hmotná příroda; mahat — souhrn hmotné energie; aham — falešné ego; kha — éter; cara — vzduch; agni — oheň; vāḥ — voda; bhū — zemĕ; saṁveṣṭita — jimi obklopený; aṇḍa-ghaṭa — vesmír připomínající nádobu; sapta-vitasti — sedm délek dlanĕ; kāyaḥ — tĕlo; kva — kde; īdṛk — takové; vidhā — jako; avigaṇita — neomezené; aṇḍa — vesmíry; para-aṇu — jako atomický prach; caryā — pohybující se; vāta-adhva — průduchy; roma — chlupů na tĕle; vivarasya — otvorů; ca — také; te — Tvoje; mahitvam — vznešenost.
Co jsem já, nepatrné stvoření o velikosti sedmi délek vlastní dlanĕ? Jsem uzavřený ve vesmíru podobajícím se nádobĕ a skládajícím se z hmotné přírody, souhrnu hmotné energie, falešného ega, éteru, vzduchu, ohnĕ, vody a zemĕ. Jaká je však Tvoje sláva? Neomezené vesmíry procházejí póry Tvého tĕla tak jako částečky prachu procházejí otvory v okenní síti.
V Caitanya-caritāmṛtĕ, Ādi-līle, páté kapitole, sloce 72 Śrīla Prabhupāda podává k tomuto verši následující význam: „Pán Brahmā se poté, co ukradl všechna Kṛṣṇova telátka a pasáčky, vrátil a vidĕl, jak si klidnĕ s Kṛṣṇou hrají dál. Přiznal svou porážku a přednesl tuto modlitbu. Ani tak vznešená podmínĕná duše, jako je Brahmā, který řídí dĕní v celém vesmíru, se nemůže srovnávat s Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, protože On může stvořit nesčetné vesmíry jednoduše duchovními paprsky vycházejícími z pórů Jeho tĕla. Materialističtí vĕdci by si mĕli z Brahmových výroků o naší nepatrnosti ve srovnání s Bohem vzít ponaučení. Z tĕchto Brahmových modliteb se mají hodnĕ co učit ti, kdo neprávem zpyšnĕli nabytou mocí.“
V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, ve čtrnácté kapitole, Śrīla Prabhupāda tento verš dále komentuje: „Pán Brahmā si uvĕdomil své skutečné postavení. Je zajisté nejvyšší učitel tohoto vesmíru, který zodpovídá za stvoření hmotné přírody skládající se z celkové hmotné energie, falešného ega, prostoru, vzduchu, ohnĕ, vody a zemĕ. Tento vesmír může být obrovský, ale přesto se dá zmĕřit, stejnĕ jako naše tĕlo. Výška lidského tĕla se obvykle rovná sedmi délkám dlanĕ. Tento vesmír se může podobat nesmírnĕ velkému tĕlu, ale pro Pána Brahmu nemĕří víc než sedm délek jeho dlanĕ.
Kromĕ tohoto vesmíru existuje nekonečné množství jiných vesmírů, kam moc tohoto Brahmy nesahá. Tak jako nesčetné nepatrné částečky procházejí sítí v oknĕ, milióny a bilióny vesmírů vycházejí v podobĕ semínek z pórů tĕla Mahā-Viṣṇua, a tento Mahā-Viṣṇu je pouze částí části úplné expanze Kṛṣṇy. I když je Pán Brahmā nejvyšším tvorem v tomto vesmíru, jaká je za tĕchto okolností jeho důležitost v přítomnosti Pána Kṛṣṇy?“