SLOKA 2
asyāpi deva vapuṣo mad-anugrahasya
svecchā-mayasya na tu bhūta-mayasya ko ’pi
neśe mahi tv avasituṁ manasāntareṇa
sākṣāt tavaiva kim utātma-sukhānubhūteḥ
asya — tohoto; api — ani; deva — ó Pane; vapuṣaḥ — tĕla; mat-anugrahasya — které mi projevilo milost; sva-icchā-mayasya — které se zjevuje v odpovĕď na přání Tvých čistých oddaných; na — ne; tu — oproti tomu; bhūta-mayasya — výtvor hmoty; kaḥ — Brahmā; api — ani; na īśe — nejsem schopný; mahi — sílu; tu — jistĕ; avasitum — odhadnout; manasā — svou myslí; antareṇa — která je ovládnutá a odpoutaná; sākṣāt — přímo; tava — Tvého; eva — jistĕ; kim uta — nemluvĕ o; ātma — niterného; sukha — štĕstí; anubhūteḥ — Tvého zážitku.
Můj milý Pane, ani já, ani nikdo jiný nedokáže odhadnout sílu tohoto Tvého transcendentálního tĕla, které mi projevilo takovou milost a které se zjevuje jen proto, aby splnilo přání Tvých čistých oddaných. I když je má mysl zcela odpoutaná od hmotného dĕní, přesto nemohu porozumĕt Tvé osobní podobĕ. Jak bych potom mohl poznat štĕstí, které zakoušíš ve svém nitru?
V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, ve čtrnácté kapitole prvního dílu, Śrīla Prabhupāda vysvĕtluje, že v tomto verši Pán Brahmā vyjádřil následující zbožný postoj: „Zjevil ses jako pasáček krav pro dobro svých oddaných, a přestože jsem se dopustil přestupku u Tvých lotosových nohou, když jsem ukradl Tvoje telátka a chlapce, vím, že jsi mi dal svou milost. To je Tvoje transcendentální vlastnost: jsi velice naklonĕný svým oddaným. Ale navzdory nesmírné náklonnosti, kterou mi projevuješ, nedokáži odhadnout moc Tvých činností. Když ani já, Pán Brahmā, nejvyšší osobnost tohoto vesmíru, nedokáži ocenit tĕlo Nejvyšší Osobnosti Božství s podobou dítĕte, co potom říci o ostatních? Nedokáži-li odhadnout duchovní moc Tvého dĕtského tĕla, co mohu pochopit z Tvých transcendentálních zábav? Proto platí, co uvádí Bhagavad-gītā – že kdokoliv, kdo trochu porozumí Pánovým transcendentálním zábavám, Jeho zjevení a Jeho odchodu z tohoto svĕta, se okamžitĕ kvalifikuje k tomu, aby po opuštĕní hmotného tĕla vstoupil do Božího království. To se potvrzuje ve Védách, kde je řečeno, že pouhým pochopením Nejvyšší Osobnosti Božství se človĕk může vymanit z kolobĕhu opakovaného zrození a smrti. Proto doporučuji, aby se Tĕ lidé nesnažili pochopit pomocí svého spekulativního poznání.“
Když Brahmā znevážil svrchované postavení Osobnosti Božství, Pán Kṛṣṇa ho nejprve zmátl tím, že projevil svou transcendentální moc. Poté, co svého oddaného Brahmu takto pokořil, osobnĕ se mu ukázal.
Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura může transcendentální tĕlo Pána Kṛṣṇy jednat také prostřednictvím Jeho úplných expanzí, zvaných viṣṇu-tattva. Brahmā sám prohlašuje v Brahma-saṁhitĕ (5.32): aṅgāni yasya sakalendriya-vṛttimanti. Tímto veršem je vyjádřeno nejen to, že Pán může provádĕt kteroukoliv tĕlesnou činnost kterýmkoliv ze svých údů, ale také to, že se může dívat očima svých viṣṇuovských expanzí, anebo i očima kterékoliv živé bytosti, a také může poslouchat ušima kterékoliv expanze kategorie Viṣṇua i jīvy. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poznamenává, že i když Pán může provádĕt jakoukoliv činnost kterýmkoliv ze svých smyslů, ve svých transcendentálních zábavách jako Śrī Kṛṣṇa obvykle hledí svýma očima, dotýká se svýma rukama, poslouchá svýma ušima a tak dále. Tímto způsobem se chová jako nejkrásnĕjší a nejpůvabnĕjší mladý pasáček krav.
Védské poznání se expanduje z Pána Brahmy, jehož první verš Śrīmad-Bhāgavatamu popisuje jako ādi-kaviho, prvotního znalce Véd. Přesto Brahmā neporozumĕl transcendentálnímu tĕlu Pána Kṛṣṇy, neboť to je mimo dosah bĕžného védského poznání. Mezi všemi transcendentálními podobami Pána je dvouruká podoba Govindy – Kṛṣṇa – původní a nejvyšší. Zábavy Pány Govindy, když krade máslo, pije mléko z prsou gopī, pase telátka, hraje na flétnu a vĕnuje se různým dĕtským hrám, jsou tedy výjimečné i ve srovnání s činnostmi expanzí Pána Viṣṇua.