SLOKA 20
sureṣv ṛṣiṣv īśa tathaiva nṛṣv api
tiryakṣu yādaḥsv api te ’janasya
janmāsatāṁ durmada-nigrahāya
prabho vidhātaḥ sad-anugrahāya ca
sureṣu — mezi polobohy; ṛṣiṣu — mezi velkými mudrci; īśa — ó Pane; tathā — jakož i; eva — jistĕ; nṛṣu — mezi lidskými bytostmi; api — a; tiryakṣu — mezi zvířaty; yādaḥsu — mezi vodními živočichy; api — také; te — Tebe; ajanasya — jenž nikdy nepodstupuješ hmotné zrození; janma — zrození; asatām — neoddaných; durmada — pýchu; nigrahāya — abys pokořil; prabho — ó vládce; vidhātaḥ — ó stvořiteli; sat — vĕrným oddaným; anugrahāya — abys projevil milost; ca — a.
Ó Pane, ó svrchovaný stvořiteli a vládce, nepodléháš nikdy hmotnému zrození, ale přesto, abys pokořil pýchu bezbožných démonů a projevil milost zbožným oddaným, se rodíš mezi polobohy, mudrci, lidskými bytostmi, zvířaty a dokonce i mezi vodními živočichy.
Mezi polobohy se Pán Kṛṣṇa zjevuje v podobách, jako je Vāmanadeva, mezi mudrci jako Paraśurāma, mezi lidskými bytostmi jako samotný Pán Kṛṣṇa a jako Pán Rāmacandra a mezi zvířaty jako inkarnace kance. Mezi vodními živočichy se zjevuje jako Matsya, obrovská ryba. Úplných expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství je ve skutečnosti nespočet, neboť Pán vytrvale sestupuje do vesmírů, aby rozbíjel pýchu ateistů a projevoval milost zbožným oddaným.
V jiném smyslu se Pán nikdy nerodí, neboť existuje vĕčnĕ. Objevuje se tak jako slunce, které je na nebi stále přítomné, ale v pravidelných periodách se ukazuje našim zrakům.