SLOKA 29
athāpi te deva padāmbuja-dvaya-
prasāda-leśānugṛhīta eva hi
jānāti tattvaṁ bhagavan-mahimno
na cānya eko ’pi ciraṁ vicinvan
atha — proto; api — opravdu; te — Tvých; deva — můj Pane; pada-ambuja-dvaya — dvou lotosových nohou; prasāda — milosti; leśa — pouhým zlomkem; anugṛhītaḥ — obdařený; eva — zajisté; hi — opravdu; jānāti — zná; tattvam — pravdu; bhagavat — Nejvyšší Osobnosti Božství; mahimnaḥ — o velikosti; na — nikdy; ca — a; anyaḥ — jiný; ekaḥ — jeden; api — přestože; ciram — po dlouhou dobu; vicinvan — spekulující.
Můj Pane, je-li nĕkdo obdařen byť jen zlomkem milosti Tvých lotosových nohou, může porozumĕt velikosti Tvé osobnosti. Avšak ti, kdo se snaží pochopit Nejvyšší Osobnost Božství spekulací, Tĕ nepoznají, ani kdyby studovali Védy po mnoho let.
Tento překlad je citován z Prabhupādovy Caitanya-caritāmṛty, Madhya-līly, kapitoly šesté, sloky 84.
Pán Kṛṣṇa si velmi přeje udílet milost podmínĕným živým bytostem, které zbytečnĕ zápasí s Pánovou matoucí energií, Māyou. Podmínĕná duše usiluje o štĕstí uspokojováním smyslů a o poznání mentální spekulací. Oba postupy ji nakonec přivádĕjí do mrzutého a bezmocného stavu. Jestliže se odevzdá lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy a získá tak byť jen špetku Jeho bezpříčinné milosti, celá situace se zmĕní a živá bytost může začít žít svůj skutečný život plný blaženosti a poznání s vĕdomím Kṛṣṇy.