SLOKA 39
anujānīhi māṁ kṛṣṇa
sarvaṁ tvaṁ vetsi sarva-dṛk
tvam eva jagatāṁ nātho
jagad etat tavārpitam
anujānīhi — prosím dej svolení odejít; mām — mnĕ; kṛṣṇa — ó Pane Kṛṣṇo; sarvam — vše; tvam — Ty; vetsi — víš; sarva-dṛk — vševidoucí; tvam — Ty; eva — sám; jagatām — všech vesmírů; nāthaḥ — vládce; jagat — vesmír; etat — tento; tava — Tobĕ; arpitam — je nabídnut.
Můj milý Kṛṣṇo, nyní Tĕ pokornĕ prosím o svolení odejít. Ty ve skutečnosti víš a vidíš všechno. Jsi přece Pán všech vesmírů, a přesto Ti tento jeden vesmír nabízím.
V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství cituje Śrīla Prabhupāda Pána Brahmu takto: „Můj milý Pane, jsi Nejvyšším Pánem celého stvoření, i když se nĕkdy mylnĕ domnívám, že pánem tohoto vesmíru jsem já. Já sice mohu vládnout tomuto vesmíru, ale existuje nespočetnĕ mnoho vesmírů a nespočetnĕ mnoho Brahmů, kteří jim vládnou. Ty jsi však vládce všech. Jako Nadduše v srdci každého víš vše. Prosím Tĕ proto, abys mĕ přijal jako Tvého odevzdaného služebníka. Doufám, že promineš můj přestupek, že jsem Tĕ vyrušil při zábavĕ s Tvými přáteli a telátky. Nyní, pokud mi laskavĕ dovolíš, se okamžitĕ vzdálím, aby sis s nimi mohl užívat bez mojí přítomnosti.“
Slova sarvaṁ tvaṁ vetsi sarva-dṛk jsou zde velmi významná. Pán Kṛṣṇa ví vše a vidí vše, takže Pán Brahmā nemusel zůstávat ve Vṛndāvanu, aby s Ním udržoval osobní láskyplný styk. Jako stvořitel vesmíru byl Pán Brahmā ponĕkud na nepravém místĕ v jednoduché, blažené atmosféře Vṛndāvanu, kde Pán Kṛṣṇa projevoval svůj svrchovaný majestát tak, že pásl krávy, pořádal pikniky, hrál hry a podobnĕ.
Když Brahmā vidĕl, jak hlubokou lásku obyvatelé Vṛndāvanu chovali vůči Pánu Kṛṣṇovi, připadal si nezpůsobilý k tomu, aby tam zůstal. Ne že by chtĕl opustit Pánovu společnost, ale cítil, že bude lepší, když se vrátí ke své osobní oddané službĕ na Brahmaloku. Byl jaksi na rozpacích a nešťastný ze svého pošetilého pokusu zmást Pána, a proto se chtĕl radĕji znovu vĕnovat své transcendentální láskyplné službĕ, než aby se snažil si užívat Pánovy přítomnosti.