SLOKA 47
barha-prasūna-vana-dhātu-vicitritāṅgaḥ
proddāma-veṇu-dala-śṛṅga-ravotsavāḍhyaḥ
vatsān gṛṇann anuga-gīta-pavitra-kīrtir
gopī-dṛg-utsava-dṛśiḥ praviveśa goṣṭham
barha — pavími pery; prasūna — kvĕty; vana-dhātu — a lesními hlinkami; vicitrita — ozdobené; aṅgaḥ — Jeho transcendentální tĕlo; proddāma — velkého; veṇu-dala — flétny vyrobené z bambusu; śṛṅga — buvolího rohu; rava — zvukem; utsava — se slavností; āḍhyaḥ — skvoucí se; vatsān — telátka; gṛṇan — volající; anuga — Jeho společníky; gīta — zpívaná; pavitra — očišťující; kīrtiḥ — Jeho sláva; gopī — žen pastevců; dṛk — pro oči; utsava — slavnost; dṛśiḥ — pohled na Nĕho; praviveśa — vstoupil; goṣṭham — na pastviny.
Transcendentální tĕlo Pána Kṛṣṇy bylo ozdobené pavími pery a kvĕty a pomalované lesními hlinkami a Jeho bambusová flétna vyluzovala hlasitou slavnostní píseň. Když volal jmény svá telátka, Jeho přátelé pasáčci očišťovali celý svĕt opĕvováním Jeho slávy. Tak Pán Kṛṣṇa vstoupil na pastviny svého otce Nandy Mahārāje a pohled na Jeho krásu ihned vytvořil velkou slavnost pro oči všech gopī.
Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho a Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura jsou gopī zde zmínĕné starší ženy pastevců, jako je matka Yaśodā, jež pociťovaly ke Kṛṣṇovi rodičovskou lásku. Kṛṣṇovi přátelé pasáčci byli tak hrdí na Kṛṣṇovy podivuhodné činnosti, že všichni bĕhem příchodu do vesnice opĕvovali Jeho slávu.