SLOKA 54
tasmāt priyatamaḥ svātmā
sarveṣām api dehinām
tad-artham eva sakalaṁ
jagad etac carācaram
tasmāt — proto; priya-tamaḥ — nejdražší; sva-ātmā — vlastní já; sarveṣām — všech; api — vskutku; dehinām — vtĕlených živých bytostí; tat-artham — kvůli nĕmu; eva — jistĕ; sakalam — celý; jagat — stvořený vesmír; etat — tento; cara-acaram — s jeho pohyblivými a nehybnými bytostmi.
Takže tím, co je každé vtĕlené živé bytosti nejdražší, je její vlastní já, a jen pro uspokojení tohoto vlastního já existuje celé hmotné stvoření plné pohyblivých a nehybných bytostí.
Slovo carācaram poukazuje na pohyblivé živé bytosti, jako jsou zvířata, a nehybné živé bytosti, jako jsou stromy. Jinak také může označovat movité jmĕní, k nĕmuž patří členové rodiny a domácí zvířata, a nemovité jmĕní jako dům a domácí vybavení.