SLOKA 61
evaṁ vihāraiḥ kaumāraiḥ
kaumāraṁ jahatur vraje
nilāyanaiḥ setu-bandhair
markaṭotplavanādibhiḥ
evam — takto; vihāraiḥ — se zábavami; kaumāraiḥ — chlapectví; kaumāram — dĕtský vĕk do pĕti let; jahatuḥ — strávili; vraje — v oblasti Vṛndāvanu; nilāyanaiḥ — když honili jeden druhého; setu-bandhaiḥ — se stavĕním mostů; markaṭa-utplavana — s opičím poskakováním; ādibhiḥ — a tak dále.
Takto chlapci strávili dĕtství v oblasti Vṛndāvanu hraním na schovávanou, stavĕním dĕtských mostů, poskakováním jako opice a mnoha podobnými hrami.
Podle Śrīly Sanātany Gosvāmīho slovo nilāyanaiḥ označuje hry jako například na schovávanou nebo na četníky a zlodĕje. Nĕkdy chlapci poskakovali jako opice v armádĕ Pána Rāmacandry a potom sehrávali stavbu mostu na Laṅku tak, že stavĕli mosty v jezírkách či rybnících. Jindy zase napodobovali zábavu stloukání oceánu mléka, a jindy hráli s míči chytanou. V duchovním svĕtĕ můžeme najít veškeré radovánky, a to s jedinou podmínkou – že se vše dĕje s čistou láskou k Bohu neboli s vĕdomím Kṛṣṇy.
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke čtrnácté kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané „Brahmā se modlí k Pánu Kṛṣṇovi“.