SLOKA 9
paśyeśa me ’nāryam ananta ādye
parātmani tvayy api māyi-māyini
māyāṁ vitatyekṣitum ātma-vaibhavaṁ
hy ahaṁ kiyān aiccham ivārcir agnau
paśya — jen pohleď; īśa — ó Pane; me — na mé; anāryam — ohavné chování; anante — proti neomezenému; ādye — prvotnímu; para-ātmani — Nadduši; tvayi — Tobĕ; api — dokonce; māyi-māyini — pro vládce klamu; māyām — (mou) energii klamu; vitatya — expandující; īkṣitum — vidĕt; ātma — Tvoji; vaibhavam — moc; hi — jistĕ; aham — já; kiyān — nakolik; aiccham — přál jsem si; iva — jako; arciḥ — malá jiskra; agnau — ve srovnání s celým ohnĕm.
Můj Pane, jen pohleď na mou nekulturní drzost! Chtĕl jsem vyzkoušet Tvou moc, a proto jsem se pokusil expandovat svoji energii klamu, abych zahalil Tebe, neomezenou a prvotní Nadduši, jež mate dokonce i vládce klamu. Co jsem ve srovnání s Tebou? Jsem jen jako malá jiskra vedle velkého ohnĕ.
Z velkého ohnĕ vylétá mnoho jisker, které jsou ve srovnání s ním nepatrné. Bylo by jedinĕ smĕšné, kdyby se jedna z malých jisker pokoušela spálit původní oheň. Podobnĕ i samotný stvořitel celého vesmíru, Pán Brahmā, je nepatrnou jiskrou energie Boha, a proto byl jeho pokus o zmatení Nejvyššího Pána jistĕ smĕšný.
Brahmā zde oslovuje Pána Kṛṣṇu jako īśu, což vyjadřuje, že Kṛṣṇa je nejen svrchovaným vládcem každého, ale konkrétnĕ i vládcem Brahmy, jenž tvoří vesmír pod přímým vedením Pána a jenž se i narodil z Pánova vlastního tĕla.
Brahmā se stydĕl za svůj drzý pokus oklamat Pána Kṛṣṇu, a proto byl naprosto připravený bez výhrad přijmout Pánův trest či odpuštĕní, jak se Pánovi zlíbí. Když Pán Kṛṣṇa nebude milostivĕ trestat své oddané za nevhodné jednání, jejich pošetilost bude jen vzrůstat, až postupnĕ úplnĕ pohltí jejich oddané city. Proto Pán Kṛṣṇa své oddané laskavĕ usmĕrňuje a udržuje je na vzestupné cestĕ zpátky domů, zpátky k Bohu.