SLOKA 29
tasyākṣibhir garalam udvamataḥ śiraḥsu
yad yat samunnamati niḥśvasato ruṣoccaiḥ
nṛtyan padānunamayan damayāṁ babhūva
puṣpaiḥ prapūjita iveha pumān purāṇaḥ
tasya — jeho; akṣibhiḥ — z očí; garalam — jedovaté výmĕšky; udvamataḥ — jenž vylučoval; śiraḥsu — mezi hlavami; yat yat — kterákoliv; samunnamati — se zvedla; niḥśvasataḥ — jenž dýchal; ruṣā — z hnĕvu; uccaiḥ — tĕžce; nṛtyan — při tanci; padā — nohou; anunamayan — nutící se poklonit; damayām babhūva — pokořil; puṣpaiḥ — kvĕty; prapūjitaḥ — uctívaný; iva — jistĕ; iha — při této příležitosti; pumān — Pán, Osobnost Božství; purāṇaḥ — původní.
Kāliya, jenž z očí vylučoval jedovaté výmĕšky, se občas opovážil zvednout nĕkterou ze svých hlav, tĕžce oddechující hnĕvem. Tehdy ji Pán pokořil tím, že na ní zatančil a nohou ji donutil, aby se poklonila. Polobozi brali každou z tĕchto exhibic jako příležitost uctívat Ho, prvotní Osobnost Božství, sprškami kvĕtů.