SLOKA 58
vayaṁ ca tatra bhagavan
sarpā jāty-uru-manyavaḥ
kathaṁ tyajāmas tvan-māyāṁ
dustyajāṁ mohitāḥ svayam
vayam — my; ca — a; tatra — v tomto hmotném stvoření; bhagavan — ó Nejvyšší Osobnosti Božství; sarpāḥ — hadi; jāti — z hlediska druhů; uru-manyavaḥ — příliš pohroužení v hnĕvu; katham — jak; tyajāmaḥ — můžeme se oprostit; tvat-māyām — od Tvé matoucí energie; dustyajām — které není možné se zbavit; mohitāḥ — zmatení; svayam — sami.
Ó Nejvyšší Osobnosti Božství, mezi všemi druhy života ve Tvém hmotném stvoření máme my hadi vždy hnĕvivou povahu. Jak bychom se jí mohli sami zbavit, když jsme takto ošálení Tvou matoucí energií, od níž je velmi tĕžké se oprostit?
Kāliya zde nepřímo prosí o Pánovu milost, protože si uvĕdomuje, že sám se nikdy neoprostí od iluze a utrpení. Vysvobození z bolestných podmínek hmotného života lze dosáhnout jedinĕ odevzdáním se Pánu a získáním Jeho milosti.