SLOKA 6
tam āpatantaṁ tarasā viṣāyudhaḥ
pratyabhyayād utthita-naika-mastakaḥ
dadbhiḥ suparṇaṁ vyadaśad dad-āyudhaḥ
karāla-jihrocchvasitogra-locanaḥ
tam — nĕmu, Garuḍovi; āpatantam — útočícímu; tarasā — rychle; viṣa — v podobĕ jedu; āyudhaḥ — který mĕl zbraň; prati — proti; abhyayāt — hnal se; utthita — zdvižené; na eka — mnohé; mastakaḥ — jeho hlavy; dadbhiḥ — svými zuby; suparṇam — Garuḍu; vyadaśat — kousl; dat-āyudhaḥ — jehož zuby byly zbranĕ; karāla — dĕsivé; jihvā — své jazyky; ucchvasita — zvĕtšil; ugra — a strašlivé; locanaḥ — své oči.
Když ho Garuḍa prudce napadl, Kāliya, který mĕl zbraň v podobĕ jedu, zdvihl své početné hlavy k protiútoku. Vyplázl své dĕsivé jazyky, zvĕtšil své strašlivé oči a potom Garuḍu kousl zbranĕmi v podobĕ zubů.
Ācāryové vysvĕtlují, že Kāliya používal zbraň v podobĕ jedu na dálku tak, že jed plival na nepřítele, a pokud ho mĕl na dosah, kousal ho svými hrozivými jedovými zuby.