SLOKA 12
bhramaṇair laṅghanaiḥ kṣepair
āsphoṭana-vikarṣaṇaiḥ
cikrīḍatur niyuddhena
kāka-pakṣa-dharau kvacit
bhramaṇaiḥ — s točením dokola; laṅghanaiḥ — skákáním; kṣepaiḥ — házením; āsphoṭana — plácáním; vikarṣaṇaiḥ — a vláčením; cikṛīḍatuḥ — Oni (Kṛṣṇa a Balarāma) si hráli; niyuddhena — se zápasem; kāka-pakṣa — kadeře vlasů na spáncích; dharau — držící; kvacit — nĕkdy.
Kṛṣṇa a Balarāma si hráli se svými přáteli pasáčky tak, že se točili dokola, skákali, házeli, plácali dlanĕmi a zápasili. Nĕkdy Kṛṣṇa a Balarāma tahali chlapce za vlasy.
Ācāryové vysvĕtlují tento verš takto: Slovo bhramaṇaiḥ vyjadřuje, že chlapci ze sebe dĕlali stroje a nĕkdy se točili dokola, dokud se jim nezamotala hlava. Nĕkdy také skákali sem a tam (laṅghanaiḥ). Slovo kṣepaiḥ vyjadřuje, že nĕkdy házeli různé předmĕty, jako balóny či kameny, a jindy chytali jeden druhého za ruce a házeli sebou navzájem. Āsphoṭana znamená, že se nĕkdy plácali po ramenou či po zádech, a vikarṣaṇaiḥ vyjadřuje, že sebou navzájem smýkali. Slovem niyuddhena je popsána páka a podobné formy přátelského zápasu a slovo kāka-pakṣa-dharau znamená, že Kṛṣṇa a Balarāma nĕkdy žertovnĕ chytali jiné chlapce za vlasy.