SLOKA 22
vahanto vāhyamānāś ca
cārayantaś ca go-dhanam
bhāṇḍīrakaṁ nāma vaṭaṁ
jagmuḥ kṛṣṇa-purogamāḥ
vahantaḥ — nesoucí; vāhyamānāḥ — nešení; ca — a; cārayantaḥ — pasoucí; ca — také; go-dhanam — krávy; bhāṇḍīrakam nāma — jménem Bhāṇḍīraka; vaṭam — k banyánu; jagmuḥ — šli; kṛṣṇa-puraḥ-gamāḥ — vedení Pánem Kṛṣṇou.
Tak chlapci buď nosili nebo se nechali nosit, přitom pásli krávy a šli za Kṛṣṇou, až došli k banyánu zvanému Bhāṇḍīraka.
Śrīla Sanātana Gosvāmī cituje následující verše ze Śrī Harivaṁśi (Viṣṇu-parva 11.18–22), jež popisují tento banyán:
dadarśa vipulodagra-
śākhinaṁ śākhināṁ varam
sthitaṁ dharaṇyāṁ meghābhaṁ
nibiḍaṁ dala-sañcayaiḥ
gaganārdhocchritākāraṁ
parvatābhoga-dhāriṇam
nīla-citrāṅga-varṇaiś ca
sevitaṁ bahubhiḥ khagaiḥ
phalaiḥ pravālaiś ca ghanaiḥ
sendracāpa-ghanopamam
bhavanākāra-viṭapaṁ
latā-puṣpa-sumaṇḍitam
viśāla-mūlāvanataṁ
pāvanāmbhoda-dhāriṇam
ādhipatyam ivānyeṣāṁ
tasya deśasya śākhinām
kurvāṇaṁ śubha-karmāṇaṁ
nirāvarṣam anātapam
nyagrodhaṁ parvatāgrābhaṁ
bhāṇḍīraṁ nāma nāmataḥ
„Uvidĕli ten nejlepší ze všech stromů, který mĕl mnoho dlouhých vĕtví. Svým hustým listovím připomínal mrak posazený na zemi. Ba co víc, byl tak obrovský, že vypadal jako hora zakrývající polovinu nebe. Mnoho ptáků s okouzlujícími modrými křídly navštĕvovalo ten velký strom, jehož plody a listy, kterými byl hustĕ obsypaný, mu dodávaly vzhled mraku s duhou nebo domu ozdobeného popínavými rostlinami a kvĕty. Své široké kořeny spouštĕl k zemi a nesl posvĕcené mraky. Onen banyán byl jako důstojný vládce všech ostatních stromů v okolí a plnil své všestrannĕ příznivé poslání, když zadržoval déšť a sluneční žár. Tak vypadal onen strom nyagrodha zvaný Bhāṇḍīra, který se podobal vrcholu velké hory.“