SLOKA 15
garbhe praṇīte devakyā
rohiṇīṁ yoga-nidrayā
aho visraṁsito garbha
iti paurā vicukruśuḥ
garbhe—když zárodek; praṇīte—byl přenesen z lůna; devakyāḥ—Devakī; rohiṇīm—do lůna Rohiṇī; yoga-nidrayā—působením duchovní energie zvané Yogamāyā; aho—běda; visraṁsitaḥ—je ztracen; garbhaḥ—plod; iti—tak; paurāḥ—všichni obyvatelé domu; vicukruśuḥ—naříkali.
Když Yogamāyā přivolala dítě Devakī a přemístila je do lůna Rohiṇī, zdálo se, že Devakī potratila. Všichni obyvatelé paláce proto hlasitě naříkali: “Běda, Devakī přišla o své dítě!”
Mezi “všechny obyvatele paláce” patří i Kaṁsa. Když všichni bědovali, Kaṁsa se k nim soucitně připojil. Domníval se, že Devakī si přivodila potrat pomocí nějakých bylin nebo jiných vnějších prostředků. Co se skutečně stalo poté, co Yogamāyā přenesla Devakino dítě do lůna Rohiṇī, která byla v sedmém měsíci těhotenství, je popsáno v Hari-vaṁśe. Rohiṇī hluboce spala, když tu o půlnoci měla jakoby ve snu pocit, že potratila. Když se po nějakém čase probudila, zjistila, že se to skutečně stalo, a to ji naplnilo hlubokou úzkostí. Yogamāyā jí však tehdy sdělila: “Dochází nyní k výměně tvého dítěte, ó požehnaná ženo. Přivolávám dítě z lůna Devakī, a proto se tvému potomkovi bude říkat Saṅkarṣaṇa.”
Slovo yoga-nidrā je významné. Když člověk prostřednictvím seberealizace znovu naváže duchovní spojení, pokládá svůj hmotný život za sen, který se mu zdál. V Bhagavad-gītě (2.69) je uvedeno:
yā niśā sarva-bhūtānāṁ
tasyāṁ jāgarti saṁyamī
yasyāṁ jāgrati bhūtāni
sā niśā paśyato muneḥ
“Co je pro všechny bytosti nocí, je časem bdění pro toho, kdo se ovládá; a doba bdění všech bytostí je nocí pro mudrce, který hledí do svého nitra.” Stav seberealizace se nazývá yoga-nidrā. Tomu, kdo je duchovně probuzený, připadají všechny hmotné činnosti jako sen. Lze tedy říci, že yoga-nidrā je Yogamāyā.