SLOKA 21
kim adya tasmin karaṇīyam āśu me
yad artha-tantro na vihanti vikramam
striyāḥ svasur gurumatyā vadho ’yaṁ
yaśaḥ śriyaṁ hanty anukālam āyuḥ
kim—co; adya—nyní, okamžitě; tasmin—v této situaci; karaṇīyam—je třeba udělat; āśu—neprodleně; me—moje povinnost; yat—protože; artha-tantraḥ—Nejvyšší Pán, který je vždy odhodlaný chránit sādhuy a zabíjet asādhuy; na—ne; vihanti—vzdá se; vikramam—své moci; striyāḥ—ženy; svasuḥ—mé sestry; guru-matyāḥ—zvláště když je těhotná; vadhaḥ ayam—zabití; yaśaḥ—slávu; śriyam—bohatství; hanti—zničí; anukālam—navěky; āyuḥ—a délku života.
Kaṁsa uvažoval: “Co teď mám dělat? Nejvyšší Pán, který ví, co chce (paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām), se nevzdá svojí moci. Devakī je žena, je to moje sestra a nyní je navíc těhotná. Pokud ji usmrtím, jistě mě to připraví o mou dobrou pověst, bohatství i délku života.”
Podle védských zásad se žena, brāhmaṇa, stařec, dítě a kráva nikdy nesmějí zabít. Ukazuje se, že i když byl Kaṁsa zapřisáhlým nepřítelem Nejvyšší Osobnosti Božství, přesto měl na zřeteli védskou kulturu a byl si vědom skutečnosti, že duše transmigruje z jednoho těla do druhého a že podle karmy z tohoto života bude v příštím životě trpět. Proto měl strach zabít Devakī, jelikož to byla žena, jeho sestra a byla těhotná. Kṣatriya se proslaví svými hrdinskými činy. Co by však bylo hrdinského na usmrcení ženy, která byla po dobu svého uvěznění v jeho péči? Nechtěl se proto zachovat tak krutě, že by Devakī zahubil. Kaṁsův nepřítel byl v lůně Devakī, ale zabití nepřítele v takovém nevědomém stavu by nebylo žádným projevem udatnosti. Podle pravidel kṣatriyů se má s nepřítelem bojovat tváří v tvář a s náležitými zbraněmi. Když je nepřítel usmrcen, vítěz získá slávu. Kaṁsa všechny tyto věci pečlivě zvážil, a proto upustil od zabití Devakī, i když byl zcela přesvědčen, že jeho nepřítel se již nachází v jejím lůně.