SLOKA 29
bibharṣi rūpāṇy avabodha ātmā
kṣemāya lokasya carācarasya
sattvopapannāni sukhāvahāni
satām abhadrāṇi muhuḥ khalānām
bibharṣi—přijímáš; rūpāṇi—různé podoby, jako je Matsya, Kūrma, Varāha, Rāma a Nṛsiṁha; avabodhaḥ ātmā—i když z Tebe pocházejí různé inkarnace, zůstáváš Nejvyšší, plný poznání; kṣemāya—pro dobro všech, a zvláště oddaných; lokasya—všech živých bytostí; cara-acarasya—pohyblivých a nehybných; sattva-upapannāni—všechny tyto inkarnace jsou transcendentální (na úrovni śuddha-sattva); sukha-avahāni—oplývající transcendentální blažeností; satām—oddaných; abhadrāṇi—vše nepříznivé či zničení; muhuḥ—znovu a znovu; khalānām—neoddaných.
“Ó Pane, neustále oplýváš úplným poznáním a pro dobro všech živých bytostí se zjevuješ v různých inkarnacích, které jsou transcendentální vůči hmotnému stvoření. Když přicházíš v těchto inkarnacích, přinášíš radost zbožným oddaným, ale neoddaným přinášíš zhoubu.”
Tento verš vysvětluje, proč Nejvyšší Osobnost Božství znovu a znovu přichází jako inkarnace. Každá inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství jedná jinak, ale jejich hlavním účelem je paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām-chránit oddané a hubit ničemy. Pro duṣkṛtī neboli ničemy je však i to, že jsou usmrceni, z konečného hlediska dobré.