No edit permissions for Čeština

SLOKA 30

tvayy ambujākṣākhila-sattva-dhāmni
samādhināveśita-cetasaike
tvat-pāda-potena mahat-kṛtena
kurvanti govatsa-padaṁ bhavābdhim

tvayi—v Tobě; ambuja-akṣa—ó Pane s lotosovýma očima; akhila-sattva-dhāmni—který jsi původní příčinou veškeré existence, z Něhož vše vychází a v Němž spočívají všechny energie; samādhinā—neustálou meditací a úplným pohroužením se (do myšlenek na Tebe, Nejvyšší Osobnost Božství); āveśita—zcela pohroužen, zcela zaměstnán; cetasā—ale takovým způsobem uvažování; eke—jediná metoda, neustále myslet na Tvé lotosové nohy; tvat-pāda-potena—nastoupením na takovou loď, jakou jsou Tvé lotosové nohy; mahat-kṛtena—tím činem, který je považován za nejmocnější či který konají mahājanové; kurvanti—činí; govatsa-padam—jako otisk telecího kopýtka; bhava-abdhim—velký oceán nevědomosti.

“Ó Pane s lotosovýma očima, ten, kdo soustředí svou meditaci na Tvé lotosové nohy, které jsou zdrojem veškeré existence, a tyto lotosové nohy přijme jako loď k překonání oceánu nevědomosti, kráčí ve stopách mahājanů (velkých světců, mudrců a oddaných). Touto jednoduchou metodou může překonat oceán nevědomosti stejně snadno, jako se překročí otisk telecího kopýtka.”

Pravým životním posláním je překonat oceán nevědomosti, opakovaného zrození a smrti. Ti, kdo setrvávají v temnotě nevědomosti, však toto poslání neznají. Místo toho se nechávají unášet vlnami hmotné přírody (prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ) a podstupují strasti opakovaného rození a umírání, mṛtyu-saṁsāra-vartmani. Kdo však díky společnosti oddaných získal poznání, následuje mahājany (mahat-kṛtena). Neustále soustředí mysl na lotosové nohy Pána a věnuje se jedné nebo více z devíti činností oddané služby (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanam). Toto jednání stačí k překonání nepřekonatelného oceánu nevědomosti.

Oddaná služba je mocná v každé podobě. Śrī-viṣṇoḥ śravaṇe parīkṣid abhavad vaiyāsakiḥ kīrtane (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.265). Podle tohoto verše dosáhl Mahārāja Parīkṣit osvobození tím, že dokonale soustředil mysl na naslouchání Pánovu svatému jménu a popisům Jeho vlastností a zábav. Śukadeva Gosvāmī pouze oslavoval Pána a tím, že vyprávěl o Kṛṣṇovi, což tvoří celý Śrīmad-Bhāgavatam, dosáhl také osvobození. K osvobození vede i sakhya, přátelský vztah k Pánovi. Taková je moc oddané služby, kterou poznáváme z příkladů mnoha čistých oddaných.

svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ
kumāraḥ kapilo manuḥ
prahlādo janako bhīṣmo
balir vaiyāsakir vayam

(Bhāg. 6.3.20)

Musíme kráčet ve stopách těchto oddaných, neboť touto jedinou snadnou metodou lze překonat velký oceán nevědomosti stejně, jako se překročí malý důlek vytvořený kopýtkem telete.

O Pánu je zde řečeno, že je ambujākṣa neboli že má lotosové oči. Pohled na Pánovy oči, které jsou přirovnávány k lotosům, člověka natolik uspokojí, že nebude chtít hledět na nic jiného. Když oddaný spatří Pánovu transcendentální podobu, ihned se v srdci pohrouží do Pána. Tento stav se nazývá samādhi. Dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ (Bhāg. 12.13.1). Yogī je naprosto pohroužený v myšlenkách na Nejvyšší Osobnost Božství, neboť nemá žádný jiný úkol, než neustále v srdci myslet na Pána. Je také řečeno:

samāśritā ye pada-pallava-plavaṁ
mahat-padaṁ puṇya-yaśo murāreḥ
bhavāmbudhir vatsa-padaṁ paraṁ padaṁ
padaṁ padaṁ yad vipadāṁ na teṣām

“Tomu, kdo přijal loď v podobě lotosových nohou Pána, Jenž je útočištěm vesmírného projevu a je slavný jako Murāri neboli nepřítel démona Mury, se oceán hmotného světa jeví jako voda obsažená v otisku kopýtka telete. Jeho cílem je paraṁ padam neboli Vaikuṇṭha-místo, kde neexistuje hmotné utrpení-a ne místo, kde hrozí nebezpečí na každém kroku.” (Bhāg. 10.14.58) Tuto metodu zde doporučují autority, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva (svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ), a proto ji musíme přijmout, abychom překonali nevědomost. Je to velice snadné, ale musíme kráčet ve stopách velkých osobností. Pak budeme úspěšní.

Co se týče slova mahat-kṛtena, je rovněž významné, že metoda, kterou velcí oddaní uplatňují, není určena jen pro ně, ale i pro ostatní. Jakmile je něco usnadněno, nabízí to dobré podmínky jak těm, kteří se o to zasloužili, tak i ostatním, kteří se budou držet stejných zásad. Metoda doporučená v tomto verši pro překonání oceánu nevědomosti je snadná nejen pro oddaného, ale i pro obyčejné lidi, kteří jej budou následovat (mahājano yena gataḥ sa panthāḥ).

« Previous Next »