SLOKA 19
na rarājoḍupaś channaḥ
sva-jyotsnā-rājitair ghanaiḥ
ahaṁ-matyā bhāsitayā
sva-bhāsā puruṣo yathā
na rarāja — nesvítil; uḍupaḥ — mĕsíc; channaḥ — zakrytý; sva-jyotsnā — vlastním svĕtlem; rājitaiḥ — osvĕtlenými; ghanaiḥ — mraky; aham-matyā — falešné ego; bhāsitayā — které je osvĕtlené; sva-bhāsā — vlastním jasem; puruṣaḥ — živá bytost; yathā — jako.
Mĕsíc se bĕhem období dešťů nemohl přímo ukázat, protože ho zakrývaly mraky, které byly samy osvĕtlené mĕsíčními paprsky. Ani živá bytost se v hmotném svĕtĕ nemůže ukázat přímo, protože ji zakrývá falešné ego, které je samo osvĕtlené vĕdomím čisté duše.
Zde je uvedena vynikající analogie. Bĕhem období dešťů není mĕsíc na nebi vidĕt, protože ho zakrývají mraky. Tyto mraky však září jasem mĕsíčních paprsků. Také v naší podmínĕné hmotné existenci nemůžeme přímo vnímat duši, protože naše vĕdomí zakrývá falešné ego neboli klamné ztotožnĕní se s hmotným svĕtem a hmotným tĕlem. Přitom však vĕdomí duše je tím, co falešné ego osvĕtluje.
Jak popisuje Gītā, energie duše je vĕdomí, a když se toto vĕdomí projevuje skrze clonu tvořenou falešným egem, jeví se jako tupé, hmotné vĕdomí, jež postrádá přímou vizi duše i Boha. I velcí filosofové v hmotném svĕtĕ se v souvislosti s Absolutní Pravdou nakonec uchylují k mlhavým, nejasným výrokům, tak jako zamračené nebe jen matnĕ a nepřímo projevuje bohaté svĕtlo mĕsíce.
V hmotném životĕ je naše falešné ego často nadšené, plné nadĕjí a zdánlivĕ obeznámené s různými hmotnými záležitostmi, a takové vĕdomí nás pobízí, abychom pokračovali s hmotnou existencí. Ve skutečnosti však vnímáme jen chabý odraz našeho původního, čistého vĕdomí, kterým je vĕdomí Kṛṣṇy – přímé vnímání duše a Boha. Neuvĕdomujeme si, že falešné ego jen omezuje a zahaluje naše skutečné, duchovní vĕdomí, které je plnĕ osvícené a blažené, a mylnĕ se domníváme, že hmotné vĕdomí je plné poznání a štĕstí. Je to podobné jako myslet si, že zářící mraky osvĕtlují noční nebe, i když ve skutečnosti nebe osvĕtluje záře mĕsíce, a mraky ji pouze zahalují a tlumí. Mraky vypadají zářivĕ, proto, že filtrují a zadržují zářivé paprsky mĕsíce. Rovnĕž hmotné vĕdomí se občas jeví jako příjemné či osvícené, jelikož působí jako clona, která stíní či filtruje původní, blažené a osvícené vĕdomí pocházející přímo z duše. Dovedeme-li pochopit důvtipnou analogii uvedenou v tomto verši, můžeme snadno pokročit v rozvoji vĕdomí Kṛṣṇy.