SLOKA 43
kham aśobhata nirmeghaṁ
śarad-vimala-tārakam
sattva-yuktaṁ yathā cittaṁ
śabda-brahmārtha-darśanam
kham — nebe; aśobhata — jasnĕ zářilo; nirmegham — bez mraků; śarat — na podzim; vimala — čisté; tārakam — a poseté hvĕzdami; sattva-yuktam — obdařená (duchovním) dobrem; yathā — jako; cittam — mysl; śabda-brahma — védských písem; artha — význam; darśanam — jež přímo vnímá.
Podzimní nebe, bez mraků a poseté jasnĕ viditelnými hvĕzdami, jasnĕ zářilo, tak jako září duchovní vĕdomí toho, kdo přímo vnímá význam védských písem.
Čisté podzimní nebe plné hvĕzd se dá také přirovnat k čistému srdci oddaného. Duchovní příroda je vždy jasná, čistá a blažená, a tato duchovní příroda zvaná vaikuṇṭha okamžitĕ uspokojuje všechny touhy duše. To je tajemství vĕdomí Kṛṣṇy.