SLOKA 6
taḍidvanto mahā-meghāś
caṇḍa-śvasana-vepitāḥ
prīṇanaṁ jīvanaṁ hy asya
mumucuḥ karuṇā iva
taḍit-vantaḥ — ukazující blesky; mahā-meghāḥ — velké mraky; caṇḍa — prudkým; śvasana — vĕtrem; vepitāḥ — otřásané; prīṇanam — uspokojení; jīvanam — svůj život (svou vodu); hi — jistĕ; asya — tohoto svĕta; mumucuḥ — vypustily; karuṇāḥ — milostivé osobnosti; iva — jako.
Prudké vĕtry třásly a pohazovaly velkými mraky, ve kterých se blýskalo. Mrak dávaly své životy pro potĕšení tohoto svĕta, tak jako milostivé osoby.
Tak jako vznešené, soucitné osobnosti nĕkdy dávají život či bohatství pro blaho společnosti, vypouštĕly dešťové mraky déšť na vyprahlou zemi. I když tím mraky zanikly, poskytly ochotnĕ déšť pro blaho zemĕ.
V knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství Śrīla Prabhupāda komentuje tento verš takto: „Bĕhem období dešťů po celém kraji bĕsní silné vĕtry a přenášejí mraky z místa na místo, aby dávaly životodárnou vláhu vyprahlým živým bytostem, které ji tolik potřebují. Po letním období je vody zoufale zapotřebí, a tak jsou mraky jako bohatý človĕk, který v dobĕ nouze rozdává peníze, dokonce až do úplného vyčerpání své pokladnice. Když mraky zalévají povrch celé Zemĕ, také ze sebe vydají všechno.
Říká se, že když Mahārāja Daśaratha, otec Pána Rāmacandry, bojoval proti svým nepřátelům, přistupoval k nim jako zahradník, který vytrhává zbytečný plevel. A když bylo třeba dávat milodary, rozdával peníze stejnĕ, jako mrak rozdává déšť. Mraky rozdávají déšť tak vydatnĕ, že je to přirovnáno k tomu, když nĕjaký velkorysý človĕk rozdává své bohatství. Přívaly deštĕ z mraků jsou tak štĕdré, že voda padá i na skály, hory, oceány a moře, kde jí není vůbec zapotřebí. Mraky jsou jako dobrodinec, který volnĕ rozdává své bohatství a nerozlišuje, zda nĕkdo milodar potřebuje, nebo ne. Rozdává plnými hrstmi.“
Metaforicky řečeno jsou blesky v mracích svĕtlem, pomocí nĕhož mraky vidí zubožený stav půdy, a nárazové vĕtry jsou jejich tĕžkým dechem, jaký je vidĕt u rozrušených osob. Mraky jsou rozrušené, když vidí, v jakém stavu se půda nachází, a třesou se ve vĕtru jako soucitný človĕk. Proto spouštĕjí déšť.