SLOKA 7
nadyāḥ kadācid āgatya
tīre nikṣipya pūrva-vat
vāsāṁsi kṛṣṇaṁ gāyantyo
vijahruḥ salile mudā
nadyāḥ — řeky; kadācit — jednou; āgatya — když přišly; tīre — na břeh; nikṣipya — poté, co odložily; pūrva-vat — jako předtím; vāsāṁsi — šaty; kṛṣṇam — o Kṛṣṇovi; gāyantyaḥ — zpívající; vijahruḥ — hrály si; salile — ve vodĕ; mudā — s radostí.
Jednoho dne přišly na břeh řeky a poté, co si odložily šaty tak jako předtím, si radostnĕ hrály ve vodĕ a zpívaly o Kṛṣṇovĕ slávĕ.
Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura došlo k této události v ten den, kdy mladé gopī dokončily svůj slib, což byl úplnĕk. Aby oslavily úspĕšné završení slibu, pozvaly mladou Rādhārāṇī, dceru Vṛṣabhānua, která jim byla zvláštĕ drahá, společnĕ s dalšími významnými gopīmi, a všechny je přivedly k řece se vykoupat. Jejich hrátky ve vodĕ mĕly sloužit jako avabhṛtha-snāna, obřadní koupel podstupovaná bezprostřednĕ po dokončení védské obĕti.
Śrīla Prabhupāda to komentuje takto: „V Indii je starý zvyk, že když se dívky a ženy koupou v řece, odloží své odĕvy na břeh a vstoupí do vody úplnĕ nahé. Do té části řeky, kde se dívky a ženy koupou, je mužům vstup přísnĕ zakázán, a tento zvyk se dodržuje dodnes. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, vĕdĕl, na co mladé svobodné gopī myslí, a požehnal jim dosažením vytouženého cíle. Modlily se, aby dostaly Kṛṣṇu za manžela, a Kṛṣṇa jim chtĕl jejich přání splnit.“