No edit permissions for Čeština

SLOKA 13

śrī-bhagavān uvāca
karmaṇā jāyate jantuḥ
karmaṇaiva pralīyate
sukhaṁ duḥkhaṁ bhayaṁ kṣemaṁ
karmaṇaivābhipadyate

śrī-bhagavān uvāca  —  Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; karmaṇā  —  působením karmy; jāyate  —  rodí se; jantuḥ  —  živá bytost; karmaṇā  —  působením karmy; eva  —  jen; pralīyate  —  je zničena; sukham  —  štĕstí; duḥkham  —  neštĕstí; bhayam  —  strach; kṣemam  —  bezpečí; karmaṇā eva  —  jen působením karmy; abhipadyate  —  jsou získány.

Pán Kṛṣṇa pravil: Působením karmy se živá bytost rodí a jen působením karmy zaniká. Její štĕstí, neštĕstí, strach i pocit bezpečí – to vše vzniká jako následky karmy.

Pán Kṛṣṇa snižoval důležitost polobohů vykládáním filosofie zvané karma-vāda nebo karma-mīmāṁsā, což je v podstatĕ ateismus spojený s vírou v reinkarnaci. Podle této filosofie existují subtilní přírodní zákony, které nás odmĕňují nebo trestají podle toho, jak jednáme. „Jak zaseješ, tak sklidíš.“ V budoucím životĕ živá bytost sklidí plody svého současného jednání a to je celá podstata reality. Pán Kṛṣṇa by jako samotný Bůh stĕží zastával tuto průmĕrnou filosofii. Tím, že ji kázal, jen v roli mladého chlapce škádlil své čisté oddané.

Śrīla Jīva Gosvāmī poznamenává, že Pán Kṛṣṇa uvažoval: „Proč jsou tito Mí vĕční společníci, vystupující jako Můj otec a další příbuzní a přátelé, tak pohroužení do uctívání Indry?“ I když tedy Jeho hlavním zámĕrem bylo zbavit Indru pýchy, chtĕl také připomenout svým vĕčným oddaným, že nemusí odvracet pozornost k jiným takzvaným bohům, protože již žijí s Nejvyšší Absolutní Pravdou, samotným všemohoucím Pánem.

« Previous Next »