Poté, co vesničané vyšli zpod hory, položil Kṛṣṇa kopec Govardhan zpĕt na jeho místo. Pastevci pociťovali extázi lásky projevenou potoky slz a ježením chlupů. Buď Kṛṣṇu objímali, nebo Mu dávali požehnání, jak náleželo jejich příslušnému postavení, zatímco polobozi z nebe shazovali spršky kvĕtů a velebili Pána.