SLOKA 21
indraṁ nas tvābhiṣekṣyāmo
brahmaṇā coditā vayam
avatīrṇo ’si viśvātman
bhūmer bhārāpanuttaye
indram — jako Indrovi; naḥ — našemu; tvā — Tobĕ; abhiṣekṣyāmaḥ — provedeme obřadnou korunovační koupel; brahmaṇā — Pánem Brahmou; coditāḥ — nařízenou; vayam — nám; avatīrṇaḥ asi — sestoupil jsi; viśva-ātman — ó Duše vesmíru; bhūmeḥ — Zemĕ; bhāra — břemeno; apanuttaye — abys odlehčil.
Podle pokynu Pána Brahmy nyní vykonáme Tvoji obřadnou koupel, kterou Tĕ korunujeme jako Indru. Ó Duše vesmíru, sestoupil jsi do tohoto svĕta, abys odlehčil Zemi od jejího břemene.
Surabhi v tomto verši dává jasnĕ najevo, že má dost vlády nedokonalých polobohů, jako je Purandara (Indra), a chce nyní sloužit přímo Nejvyššímu Pánu. Jelikož jednala na Brahmův pokyn, byla její snaha korunovat Pána Kṛṣṇu za svého osobního Pána posvĕcená vyšší autoritou. Pán Kṛṣṇa sám navíc sestupuje na Zemi proto, aby jí odlehčil od břemene svĕtské sebedestruktivní vlády, a stát se Pánem Surabhi je tedy v dokonalé shodĕ s Jeho vlastním zámĕrem. Jelikož Pán vládne miliónům vesmírů, jistĕ se dokáže postarat i o matku Surabhi.
Surabhi ve skutečnosti chtĕla Pána koupat pro své vlastní očištĕní a přednáší svůj vážnĕ mínĕný návrh Viśvātmĕ, Duši vesmíru, Śrī Kṛṣṇovi.