Gopī tato slova rozesmutnĕla, chvilku zaplakaly a potom trochu nahnĕvanĕ odpovĕdĕly: „Je od Tebe velmi neslušné odmítnout mladé dívky, které opustily vše, co v životĕ mĕly, a přišly za Tebou s jedinou touhou Ti sloužit. Služba našim manželům a dĕtem nám přináší jen bolest, ale službou Tobĕ, nejdražší Duši všech živých bytostí, dokonale splníme pravou náboženskou povinnost vlastního já. Která žena se nenechá odvést od svých předepsaných povinností, jakmile uslyší píseň Tvé flétny a spatří Tvou podobu, jež okouzluje tři svĕty? Tak jako Nejvyšší Pán Viṣṇu chrání polobohy, Ty odstraňuješ neštĕstí obyvatel Vṛndāvanu. Proto bys nám mĕl ihned poskytnout úlevu od trýznĕ, kterou jsme cítily v odloučení od Tebe.“ Pán Kṛṣṇa, který je vĕčnĕ spokojený ve svém nitru, chtĕl gopī potĕšit, a tak na jejich naléhání odpovĕdĕl tím, že se s nimi vĕnoval různým zábavám. Když však gopī ponĕkud zpychly tím, že si takto získaly Jeho pozornost, pokořil je tím, že znenadání zmizel z místa, kde tanec rāsa probíhal.