SLOKA 21-22
dṛṣṭaṁ vanaṁ kusumitaṁ
rākeśa-kara-rañjitam
yamunānila-līlaijat
taru-pallava-śobhitam
tad yāta mā ciraṁ goṣṭhaṁ
śuśrūṣadhvaṁ patīn satīḥ
krandanti vatsā bālāś ca
tān pāyayata duhyata
dṛṣṭam — vidĕný; vanam — les; kusumitam — plný kvĕtů; rākā-īśa — Mĕsíce, pána bohynĕ vládnoucí úplňku; kara — rukou; rañjitam — prozářený; yamunā — vanoucím od řeky Yamuny; anila — vĕtrem; līlā — rozvernĕ; ejat — třepotajícími se; taru — stromů; pallava — listy; śobhitam — zkrášlený; tat — proto; yāta — bĕžte zpátky; mā ciram — neprodlenĕ; goṣṭham — do vesnice pastevců; śuśrūṣadhvam — musíte sloužit; patīn — svým manželům; satīḥ — ó počestné ženy; krandanti — naříkají; vatsāḥ — telátka; bālāḥ — dĕti; ca — a; tān — je; pāyayata — nakojte; duhyata — napojte kravským mlékem.
Teď už jste vidĕly tento vṛndāvanský les, plný kvĕtů a prozářený svĕtlem úplňku. Už jste vidĕly krásu stromů, jejichž listy se třepotají v jemném vánku vanoucím od Yamuny. Bĕžte tedy nyní zpátky do vesnice pastevců. Neztrácejte čas. Ó počestné ženy, služte svým manželům a napojte mlékem své naříkající dĕti a telátka.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dále vysvĕtluje 22. sloku takto: „Pán Kṛṣṇa říká: ,Už se tedy dlouho nezdržujte a hned bĕžte!̀ Slovo satīḥ znamená, že gopī jsou vĕrné svým manželům; Kṛṣṇa proto naznačuje, že byl mĕly sloužit svým manželům, aby ti mohli plnit své náboženské povinnosti, a že gopī je také třeba pro jejich počestnost považovat za hodné uctívání. To vše Kṛṣṇa říká gopīm, které jsou vdané. Svobodným dívkám říká: ,Telata naříkají, postarejte se, aby dostala mléko!̀ Muni-cārī gopīm říká: ,Vaše dĕti pláčou, tak je nakojte.̀“
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dále vyjevuje skrytý význam tĕchto dvou veršů: „Ve 21. sloce mohl Kṛṣṇa říct: ,Tento Vṛndāvan je nejlepší ze všech míst a navíc je dnes úplňková noc. Kromĕ toho na všech stranách máme Yamunu a vanou chladivé, jemné a voňavé vánky. To vše jsou transcendentální přednosti, které podnĕcují milostné vztahy. I Já jsem tady, jako nejvýznačnĕjší extatická přednost, cíl lásky. Vyzkoušejme tedy nyní, jak si dovedete vychutnávat různé rasy.̀
22. slokou chce říci: ,Zůstaňte tu ještĕ dlouho, celou tuto noc, neodcházejte, ale radĕji si tu se Mnou užívejte. Neslužte svým manželům a ctihodným ženám – svým tchýním a podobnĕ. Nehodí se, abyste promarňovaly takovou krásu a mládí, které jsou dary stvořitele. Nemĕly byste ani dojit krávy a dávat mléko telátkům a nemluvňatům. Co máte vy, tak oplývající extatickou připoutaností ke Mnĕ, s tĕmito vĕcmi společného?̀“
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura také vysvĕtluje, že gopī si nemohly být dost dobře jisté, co Kṛṣṇa dĕlá – zda jen žertuje, zda je vybízí, aby zůstaly, nebo zda jim nařizuje, aby se vrátily domů. Když tedy Śrī Kṛṣṇa mluvil o kráse lesa, gopī byly rozpačité, zmatené a hledĕly do korun stromů, a když mluvil o Yamunĕ, rozhlížely se kolem po řece. Jejich absolutní čistota a prostota společnĕ s jejich absolutní oddaností Pánu Kṛṣṇovi v milostné náladĕ daly vzniknout tĕm nejkrásnĕjším zábavám, jaké kdy byly v tomto vesmíru projevené.