No edit permissions for Čeština

SLOKA 3

dṛṣṭvā kumudvantam akhaṇḍa-maṇḍalaṁ
ramānanābhaṁ nava-kuṅkumāruṇam
vanaṁ ca tat-komala-gobhī rañjitaṁ
jagau kalaṁ vāma-dṛśāṁ manoharam

dṛṣṭvā  —  když vidĕl; kamut-vantam  —  otevírající lotosy kumuda, které kvetou v noci; akhaṇḍa  —  neporušený; maṇḍalam  —  kotouč jehož obličeje; ramā  —  bohynĕ štĕstí; ānana  —  (připomínající) obličej; ābham  —  jehož svĕtlo; nava  —  novou; kuṅkuma  —  rumĕlkou; aruṇam  —  zarudlé; vanam  —  les; ca  —  a; tat  —  toho mĕsíce; komala  —  jemnými; gobhiḥ  —  paprsky; rañjitam  —  zabarvený; jagau  —  hrál na flétnu; kalam  —  sladce; vāma-dṛśām  —  pro dívky s půvabnýma očima; manaḥ-haram  —  okouzlující.

Pán Kṛṣṇa vidĕl, jak neporušený kotouč mĕsíce v úplňku svítí rudou září novĕ nanesené rumĕlky, jako kdyby to byl obličej bohynĕ štĕstí. Vidĕl také, jak se vlivem mĕsíce otevírají lotosy kumuda a jak jeho paprsky jemnĕ zabarvují les. Pán tedy začal sladce hrát na svou flétnu a přitahovat mysli gopī s nádhernýma očima.

Slovo jagau v tomto verši vyjadřuje, že Pán Kṛṣṇa hrál na flétnu písnĕ, což je potvrzeno ve sloce 40 slovy kā stry aṅga te kala-padāyata-veṇu-gītā. Slovo ramā může označovat nejen choť Pána Viṣṇua, ale také Śrīmatī Rādhārāṇī, původní bohyni štĕstí. Pán Kṛṣṇa se narodil v dynastii boha Mĕsíce a zde hraje mĕsíc významnou roli při přípravĕ Pánova vstupu do středu tance rāsa.

« Previous Next »