SLOKA 44
upagīyamāna udgāyan
vanitā-śata-yūthapaḥ
mālāṁ bibhrad vaijayantīṁ
vyacaran maṇḍayan vanam
upagīyamānaḥ — opĕvovaný; udgāyan — sám hlasitĕ zpívající; vanitā — žen; śata — stovek; yūthapaḥ — vůdce; mālām — girlandu; bibhrat — mající na sobĕ; vaijayantīm — zvanou Vaijayantī (složenou z kvĕtů pĕti různých barev); vyacaran — pohybující se z místa na místo; maṇḍayan — zkrášlující; vanam — les.
Když gopī opĕvovaly Jeho slávu, tento vůdce stovek žen jim vlastním hlasitým zpĕvem odpovídal. Pohyboval se mezi nimi s girlandou Vaijayantī kolem krku a zkrášloval les Vṛndāvan.
Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho Pán Kṛṣṇa zpíval mnohé úchvatné melodie a rytmy a gopī Ho pod Jeho vedením doprovázely. Kṛṣṇův zpĕv při této příležitosti popisuje Śrī Viṣṇu Purāṇa:
kṛṣṇaḥ śarac-candramasaṁ
kaumudīṁ kumudākaram
jagau gopī-janas tv ekaṁ
kṛṣṇa-nāma punaḥ punaḥ
„Kṛṣṇa opĕvoval slávu podzimního mĕsíce, mĕsíčního svitu a řeky plné lotosů a gopī jednoduše opakovanĕ zpívaly Jeho jméno.“