Matka Devakī je naprosto transcendentální, sac-cid-ānanda, a nepatří do tohoto hmotného světa. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se tedy zjevil ve čtyřruké podobě, jako kdyby se narodil z jejího lůna. Vasudeva žasl, když spatřil Pána v této podobě Viṣṇua, a zaplaven transcendentálním štěstím společně s Devakī v mysli rozdal deset tisíc krav brāhmaṇům. Potom ve svých modlitbách oslovil Pána jako Nejvyšší Osobu, Parabrahman, Nadduši, na Niž se nevztahují duality a Jež prostupuje vše uvnitř i vně. Pán, příčina všech příčin, je sice stvořitelem hmotného světa, ale zároveň jej přesahuje. Když do tohoto světa vstupuje jako Paramātmā, proniká vším (aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-stham), ale přesto setrvává v transcendentálním postavení. Za účelem stvoření, udržování a zničení hmotného světa se zjevuje v podobě guṇa-avatārů-Brahmy, Viṣṇua a Maheśvary. Vasudeva tedy přednesl Nejvyšší Osobnosti Božství modlitby s hlubokým významem. Devakī následovala svého manžela s vlastními modlitbami popisujícími Pánovu transcendentální povahu. Jelikož se bála Kaṁsy a přála si, aby Pána nepoznali ateisté a neoddaní materialisté, prosila Ho, aby skryl svou transcendentální čtyřrukou podobu a objevil se jako obyčejné dítě se dvěma rukama.