SLOKA 13
śrī-vasudeva uvāca
vidito ’si bhavān sākṣāt
puruṣaḥ prakṛteḥ paraḥ
kevalānubhavānanda-
svarūpaḥ sarva-buddhi-dṛk
śrī-vasudevaḥ uvāca—Śrī Vasudeva se modlil; viditaḥ asi—nyní jsem si Tě plně vědom; bhavān—Tebe; sākṣāt—přímo; puruṣaḥ—Nejvyšší Osoba; prakṛteḥ—hmotné přírodě; paraḥ—transcendentální, přesahující vše hmotné; kevala-anubhava-ānanda-svarūpaḥ—Tvoje podoba je sac-cid-ānanda-vigraha a každého, kdo Tě vnímá, naplní transcendentální blaženost; sarva-buddhi-dṛk—nejvyšší pozorovatel, Nadduše, inteligence všech.
Vasudeva pravil: “Můj Pane, jsi Nejvyšší Osoba přesahující hmotnou existenci a jsi Nadduše. Tvou podobu lze vnímat pomocí transcendentálního poznání, na jehož základě je možné Tě poznat jako Nejvyšší Osobnost Božství. Nyní dokonale chápu Tvé postavení.”
Ve Vasudevově srdci se probudila láska k jeho synovi a zároveň poznání transcendentální povahy Nejvyššího Pána. Zpočátku si myslel: “Tak pěkné dítě se narodilo, ale teď přijde Kaṁsa a zabije Ho.” Jakmile však pochopil, že se nejedná o obyčejné dítě, ale o Nejvyšší Osobnost Božství, jeho obavy se rozplynuly. Považoval svého syna za Nejvyššího Pána, úžasného ve všech ohledech, a začal se k Němu vhodným způsobem modlit. Již neměl žádný strach z Kaṁsovy krutosti a dítě se pro něho stalo předmětem lásky a současně i uctívání prostřednictvím modliteb.