SLOKA 28
sa tvaṁ ghorād ugrasenātmajān nas
trāhi trastān bhṛtya-vitrāsa-hāsi
rūpaṁ cedaṁ pauruṣaṁ dhyāna-dhiṣṇyaṁ
mā pratyakṣaṁ māṁsa-dṛśāṁ kṛṣīṣṭhāḥ
saḥ—Ty, Pane; tvam—Ty; ghorāt—nesmírně krutým; ugrasena-ātmajāt—před synem Ugraseny; naḥ—nás; trāhi—prosím ochraň; trastān—kteří máme velký strach (z něho); bhṛtya-vitrāsa-hā asi—jsi tím, kdo přirozeně zahání strach svých služebníků; rūpam—ve Tvé podobě Viṣṇua; ca—také; idam—této; pauruṣam—jako Nejvyšší Osobnost Božství; dhyāna-dhiṣṇyam—jenž jsi poznáván meditací; mā—ne; pratyakṣam—přímo viditelný; māṁsa-dṛśām—pro ty, kdo se dívají hmotnýma očima; kṛṣīṣṭhāḥ—prosím buď.
“Můj Pane, rozptyluješ veškerý strach svých oddaných, a proto Tě prosím, abys nás ochránil před hrozným strachem z Kaṁsy. Tvou podobu Viṣṇua, Nejvyšší Osobnosti Božství, vnímají yogīni při meditaci. Prosím učiň, aby ji ti, kdo se dívají hmotnýma očima, neviděli.”
Slovo dhyāna-dhiṣṇyam je v tomto verši významné, protože o podobě Pána Viṣṇua meditují yogīni (dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ). Devakī žádala Pána, který se zjevil jako Viṣṇu, aby tuto podobu skryl, neboť Ho chtěla vidět jako obyčejné dítě, které uvidí ti, kdo se dívají hmotnýma očima. Chtěla vidět, zda se Nejvyšší Pán skutečně zjevil, nebo zda se jí o podobě Viṣṇua jen zdálo. Myslela si, že kdyby přišel Kaṁsa a spatřil by dítě s podobou Viṣṇua, ihned by je zabil, zatímco u lidského dítěte by si to ještě mohl rozmyslet. Devakī naháněl strach Ugrasena-ātmaja; to znamená nikoliv Ugrasena a jeho lidé, ale Ugrasenův syn. Proto žádala Pána, aby tento strach rozptýlil, neboť je neustále připravený chránit své oddané (abhayam). Modlila se: “Můj Pane, žádám Tě, abys mě zachránil z krutých rukou Ugrasenova syna Kaṁsy. Modlím se k Tobě, abys mě vysvobodil z této hrůzyplné situace, protože jsi vždy připravený chránit své služebníky.” Toto prohlášení Pán potvrdil v Bhagavad-gītě, když ujistil Arjunu: “Můžeš oznámit celému světu, že Můj oddaný nebude nikdy poražen.”
Ve svých modlitbách o záchranu vyjádřila matka Devakī své mateřské city k Pánu: “Chápu, že tuto transcendentální podobu obvykle vnímají velcí mudrci v meditaci, ale přesto mám strach, protože jakmile se Kaṁsa dozví o Tvém zjevení, mohl by Ti ublížit. Proto Tě žádám, aby ses prozatím stal našim hmotným očím neviditelný.” Jinými slovy, žádala Pána, aby přijal podobu obyčejného dítěte. “Tvé zjevení je jedinou příčinou, proč se bojím svého bratra Kaṁsy. Můj Pane Madhusūdano, Kaṁsa možná ví, že ses již narodil. Proto Tě žádám, aby jsi skryl svou čtyřrukou podobu se čtyřmi symboly Viṣṇua-lasturou, diskem, kyjem a lotosovým květem. Můj milý Pane, na konci zničení vesmírného projevu přijmeš celý vesmír do svého břicha, a přesto jsi se ze své ryzí milosti zjevil v mém lůně. Žasnu, jak napodobuješ činnosti obyčejné lidské bytosti jen proto, abys potěšil svou oddanou.”
Devakī se tolik bála Kaṁsy, že nevěřila, že by Pána Viṣṇua, jenž byl osobně přítomen, nemohl zabít. Pod vlivem své mateřské lásky proto žádala Pána, Nejvyšší Osobnost Božství, aby zmizel. I když by ji Kaṁsa kvůli Pánovu zmizení týral víc a víc, protože by si myslel, že Ho někam schovala, nechtěla dopustit, aby bylo týráno a zabito transcendentální dítě. Proto Pána Viṣṇua prosila, aby zmizel. Když bude později týrána, bude si Ho vybavovat ve své mysli.