SLOKA 39
ajuṣṭa-grāmya-viṣayāv
anapatyau ca dam-patī
na vavrāthe ’pavargaṁ me
mohitau deva-māyayā
ajuṣṭa-grāmya-viṣayau—mít pohlavní styk a zplodit dítě, jako jsem Já; anapatyau—jelikož jste neměli syna; ca—také; dam-patī—oba manželé; na—nikdy; vavrāthe—žádali o (nějaké jiné požehnání); apavargam—vysvobození z tohoto světa; me—Mě; mohitau—tolik přitahovaní; deva-māyayā—transcendentální láskou ke Mně (toužící Mě mít za svého milovaného syna).
“Jelikož jste jako manželé neměli žádné syny, zmocnily se vás pohlavní touhy, neboť vlivem devamāyi, transcendentální lásky, jste Mě chtěli mít za svého syna. Proto jste si nikdy nepřáli být vysvobozeni z tohoto hmotného světa.”
Vasudeva a Devakī byli dam-patī, manžel a manželka, již od dob Sutapy a Pṛśni, a chtěli zůstat manželi, aby mohli mít za svého syna Nejvyšší Osobnost Božství. Tuto připoutanost způsoboval vliv devamāyi. Milovat Kṛṣṇu jako svého syna je védský princip. Vasudeva a Devakī si nikdy nepřáli nic jiného, než mít Pána za svého syna, ale proto zdánlivě chtěli žít jako obyčejní gṛhasthové, aby mohli mít pohlavní styk. I když to byl výsledek působení duchovní energie, jejich touha připomíná zálibu v sexu manželského života. Ten, kdo se chce vrátit domů, zpátky k Bohu, se musí těchto tužeb vzdát. To je možné jedině tehdy, když vyvine intenzivní lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství. Śrī Caitanya Mahāprabhu říkal:
niṣkiñcanasya bhagavad-bhajanonmukhasya
pāraṁ paraṁ jigamiṣor bhava-sāgarasya
(Cc. Madhya 11.8)
Pokud se chce oddaný vrátit domů, zpátky k Bohu, musí být niṣkiñcana, prostý všech hmotných tužeb. Neměl by si tedy přát, aby Pán přišel sem a stal se jeho synem, ale místo toho má chtít, aby se zbavil všech hmotných tužeb (anyābhilāṣitā-śūnyam) a vrátil se zpátky domů, zpátky k Bohu. Śrī Caitanya Mahāprabhu nás učí ve své Śikṣāṣṭace:
na dhanaṁ na janaṁ na sundarīṁ
kavitāṁ vā jagad-īśa kāmaye
mama janmani janmanīśvare
bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi
“Ó všemocný Pane! Nechci hromadit bohatství, nechci si užívat krásných žen a nechci mít ani žádné stoupence. Vše, co v životě chci, je bezpříčinná oddaná služba Tobě zrození za zrozením.” Neměli bychom Pána žádat o splnění jakýchkoliv hmotně znečištěných tužeb.