SLOKA 43
tṛtīye ’smin bhave ’haṁ vai
tenaiva vapuṣātha vām
jāto bhūyas tayor eva
satyaṁ me vyāhṛtaṁ sati
tṛtīye—potřetí; asmin bhave—v tomto zjevení (jako Kṛṣṇa); aham—Já sám; vai—jistě; tena—s toutéž osobností; eva—takto; vapuṣā—podobou; atha—jako; vām—vám oběma; jātaḥ—narozen; bhūyaḥ—znovu; tayoḥ—vás obou; eva—jistě; satyam—přijmi jako pravdu; me—Moje; vyāhṛtam—slova; sati—ó svrchovaně počestná ženo.
“Ó nejpočestnější matko, Já, tatáž osobnost, jsem se nyní narodil jako váš syn potřetí. Přijmi Má slova jako pravdu.”
Nejvyšší Osobnost Božství si vybírá matku a otce, jimž se rodí znovu a znovu. Nejprve se narodil Sutapovi a Pṛśni, potom Kaśyapovi a Aditi a pak opět témuž otci a matce, Vasudevovi a Devakī. “I v jiných inkarnacích jsem se zjevil jako obyčejné dítě,” řekl Pán, “abychom si mohli opětovat věčnou lásku.” Jīva Gosvāmī vysvětluje tento verš v devadesáté šesté kapitole své Kṛṣṇa-sandarbhy, kde poznamenává, že v 37. sloce Pán říká: amunā vapuṣā, což znamená “v téže podobě”. Jinými slovy, Pán řekl Devakī: “Tentokrát jsem se zjevil ve své původní podobě Śrī Kṛṣṇy.” Śrīla Jīva Gosvāmī dodává, že ostatní podoby byly částečnými expanzemi Pánovy původní podoby, ale díky intenzivní lásce, kterou Pṛśni a Sutapā vyvinuli, se Pán narodil Devakī a Vasudevovi se všemi svými vznešenými atributy jako Śrī Kṛṣṇa. V tomto verši potvrzuje: “Jsem tatáž Nejvyšší Osobnost Božství, ale nyní se zjevuji se všemi vznešenými atributy jako Śrī Kṛṣṇa.” To je význam slov tenaiva vapuṣā. Pán neřekl tenaiva vapuṣā, když se zmiňoval o zrození Pṛśnigarbhy, ale nyní ujistil Devakī, že při svém třetím zrození se zjevil Nejvyšší Pán Kṛṣṇa, a nikoliv Jeho částečná expanze. Pṛśnigarbha a Vāmana byly Kṛṣṇovy částečné expanze, ale při třetím zrození se zjevil Kṛṣṇa osobně. To je vysvětlení, které podává Śrīla Jīva Gosvāmī ve Śrī Kṛṣṇa-sandarbě.