SLOKA 47
tataś ca śaurir bhagavat-pracoditaḥ
sutaṁ samādāya sa sūtikā-gṛhāt
yadā bahir gantum iyeṣa tarhy ajā
yā yoga-māyājani nanda-jāyayā
tataḥ—poté; ca—jistě; śauriḥ—Vasudeva; bhagavat-pracoditaḥ—podle pokynů Nejvyšší Osobnosti Božství; sutam—svého syna; samādāya—opatrně přenášející; saḥ—on; sūtikā-gṛhāt—z místnosti, kde proběhl porod; yadā—když; bahiḥ gantum—jít ven; iyeṣa—přál si; tarhi—přesně v tu dobu; ajā—transcendentální energie, která se také nikdy nerodí; yā—která; yogamāyā—je známá jako Yogamāyā; ajani—narodila se; nanda-jāyayā—manželce Nandy Mahārāje.
Právě v tu chvíli, kdy se Vasudeva na podnět Nejvyšší Osobnosti Božství chystal vynést novorozené dítě z místnosti, kde je Devakī porodila, se narodila Yogamāyā, Pánova duchovní energie, jako dcera ženy Mahārāje Nandy.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura rozebírá, že Kṛṣṇa se zjevil současně jako syn Devakī a jako syn Yaśody, společně s duchovní energií Yogamāyou. Jako syn Devakī se nejprve zjevil v podobě Viṣṇua, a jelikož Vasudeva nedosahoval úrovně čisté lásky ke Kṛṣṇovi, uctíval svého syna jako Pána Viṣṇua. Yaśodā však těšila svého syna Kṛṣṇu, aniž by věděla o Jeho Božství. To je rozdíl mezi Kṛṣṇou, synem Yaśody, a Kṛṣṇou, synem Devakī. To vysvětluje Viśvanātha Cakravartī na základě autoritativního díla zvaného Hari-vaṁśa.