SLOKA 51
nanda-vrajaṁ śaurir upetya tatra tān
gopān prasuptān upalabhya nidrayā
sutaṁ yaśodā-śayane nidhāya tat-
sutām upādāya punar gṛhān agāt
nanda-vrajam—do vesnice či domu Nandy Mahārāje; śauriḥ—Vasudeva; upetya—když dospěl; tatra—tam; tān—všichni členové; gopān—pastevci krav; prasuptān—tvrdě spali; upalabhya—přesvědčen o tom; nidrayā—pohrouženi v hlubokém spánku; sutam—syna; yaśodā-śayane—na postel, kde spala matka Yaśodā; nidhāya—položil; tat-sutām—její dceru; upādāya—vzal; punaḥ—opět; gṛhān—do svého domu; agāt—vrátil se.
Když Vasudeva dorazil do domu Nandy Mahārāje, viděl, že všichni pastevci krav tvrdě spí. Položil tedy svého syna na postel Yaśody, vzal její dceru, expanzi Yogamāyi, a pak se vrátil do svého obydlí v Kaṁsově vězení.
Vasudeva dobře věděl, že jakmile se Nandova dcera octne v Kaṁsově vězení, Kaṁsa ji okamžitě zabije, ale aby ochránil své vlastní dítě, musel nechat zabít dítě svého přítele. Nanda Mahārāja byl jeho přítel, ale Vasudeva tak vědomě učinil z hluboké lásky a připoutanosti ke svému synovi. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura říká, že toho, kdo chrání své dítě na úkor dítěte někoho jiného, nelze vinit. Vasudevu navíc nelze obviňovat z bezcitnosti, neboť ho k tomuto jednání přivedla Yogamāyā.