SLOKA 53
yaśodā nanda-patnī ca
jātaṁ param abudhyata
na tal-liṅgaṁ pariśrāntā
nidrayāpagata-smṛtiḥ
yaśodā—Yaśodā, Kṛṣṇova matka v Gokule; nanda-patnī—manželka Nandy Mahārāje; ca—také; jātam—dítě se narodilo; param—Nejvyšší Osoba; abudhyata—chápala; na—ne; tat-liṅgam—zda bylo dítě mužského či ženského pohlaví; pariśrāntā—kvůli přílišné námaze; nidrayā—přemožena spánkem; apagata-smṛtiḥ—pozbyla vědomí.
Yaśodu, vyčerpanou namáhavým porodem, přemohl spánek a nevěděla, jaké dítě se jí narodilo.
Nanda Mahārāja a Vasudeva byli blízcí přátelé a totéž platilo o jejich manželkách, Yaśodě a Devakī. I když jejich jména byla různá, prakticky se od sebe jako osobnosti nelišili. Jediný rozdíl byl ten, že Devakī chápala, že se jí narodil Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který se nyní proměnil v Kṛṣṇu, zatímco Yaśodā nevěděla, jaké dítě se jí narodilo. Yaśodā byla tak pokročilá oddaná, že nikdy nepovažovala Kṛṣṇu za Nejvyšší Osobnost Božství, ale jednoduše Ho milovala jako své dítě. Devakī zato od začátku věděla, že i když je Kṛṣṇa její syn, je Nejvyšší Osobností Božství. Ve Vṛndāvanu nikdo nepovažoval Kṛṣṇu za Nejvyšší Osobnost Božství. Když se v důsledku Jeho činností stalo něco úžasného, obyvatelé Vṛndāvanu-pastevci a pasáčkové krav, Nanda Mahārāja, Yaśodā a další-byli ohromení, ale nikdy si nemysleli, že jejich syn Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství. Někdy nadhodili, že se v podobě Kṛṣṇy možná zjevil nějaký mocný polobůh. V tak vznešeném stádiu oddané služby oddaný zapomíná, jaké je Kṛṣṇovo postavení, a intenzivně Jej miluje, aniž by chápal, o koho se jedná. To se nazývá kevala-bhakti a liší se od stádií jñāna a jñānamayī bhakti.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třetí kapitole desátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Narození Pána Kṛṣṇy”.