Když Mahārāja Parīkṣit slyšel vyprávĕní o Kṛṣṇových milostných zábavách s gopīmi, které navenek připomínají jednání chtivých, nemravných lidí, vyjádřil před velkým oddaným, Śrīlou Śukadevou Gosvāmīm, jistou pochybu. Śukadeva ji rozptýlil slovy: „Jelikož je Śrī Kṛṣṇa absolutní poživatel, tyto zábavy nemohou být nikdy poznamenané jakoukoliv chybou. Bude-li se však takovým zábavám chtít vĕnovat nĕkdo jiný než Nejvyšší Osobnost Božství, bude ho čekat stejný osud, jaký by čekal každého, kdo není Pán Rudra, kdyby se pokusil vypít oceán jedu. Neštĕstí navíc nepochybnĕ potká toho, kdo jen pomýšlí na napodobování rāsa-līly Pána Kṛṣṇy.“