SLOKA 24
tataś ca kṛṣṇopavane jala-sthala
prasūna-gandhānila-juṣṭa-dik-taṭe
cacāra bhṛṅga-pramadā-gaṇāvṛto
yathā mada-cyud dviradaḥ kareṇubhiḥ
tataḥ — potom; ca — a; kṛṣṇā — řeky Yamuny; upavane — lesíkem; jala — vodních; sthala — a pozemních; prasūna — kvĕtin; gandha — s vůní; anila — vĕtrem; juṣṭa — smíšeným; dik-taṭe — po kraje na všech stranách; cacāra — procházel; bhṛṅga — včel; pramadā — a žen; gaṇa — skupinami; āvṛtaḥ — obklopený; yathā — jako; mada-cyut — vzrušením vymĕšující sekret z hlavy; dviradaḥ — slon; kareṇubhiḥ — se svými slonicemi.
Potom se Pán procházel lesíkem na břehu Yamuny plným vánků, jež nesly vůnĕ všech kvĕtů rostoucích na zemi i ve vodĕ. Se svým doprovodem včel a krásných žen vypadal Pán Kṛṣṇa jako omámený slon se svými slonicemi.
Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho se zde mezi řádky vyjadřuje, že po vodních hrátkách si Pán Kṛṣṇa nechal masírovat tĕlo a pak se oblékl do svých oblíbených šatů, aby pokračoval v zábavách s gopīmi.