SLOKA 30
naitat samācarej jātu
manasāpi hy anīśvaraḥ
vinaśyaty ācaran mauḍhyād
yathārudro ’bdhi-jaṁ viṣam
na — ne; etat — toto; samācaret — mĕl by dĕlat; jātu — kdykoliv; manasā — v mysli; api — ani; hi — jistĕ; anīśvaraḥ — ten, kdo není vládce; vinaśyati — je zničen; ācaran — jednající; mauḍhyāt — z pošetilosti; yathā — jako; arudraḥ — nĕkdo jiný než Pán Rudra; abdhijam — vytvořený z oceánu; viṣam — jed.
Ten, kdo není velkým vládcem, by nemĕl nikdy ani v mysli napodobovat chování vládnoucích osobností. Pokud z pošetilosti obyčejný človĕk toto chování napodobuje, jen se tím zničí, tak jako by se zničil kdokoliv jiný než Rudra, kdyby se pokusil vypít oceán jedu.
Pán Śiva neboli Rudra jednou vypil oceán jedu a výsledkem bylo, že se mu na krku objevila přitažlivá modrá skvrna. Kdybychom však mĕli byť jen kapku tohoto jedu vypít my, okamžitĕ bychom zemřeli. Tak jako bychom nemĕli napodobovat tuto zábavu Śivy, nemĕli bychom napodobovat ani činnosti Pána Kṛṣṇy s gopīmi. Mĕli bychom jasnĕ pochopit, že i když Pán Kṛṣṇa jistĕ sestupuje proto, aby ukázal náboženské zásady, sestupuje zároveň i proto, aby ukázal, že On je Bůh a my nejsme. To je také třeba ukázat. Pán si užívá se svou vnitřní energií, a tak nás přitahuje na duchovní úroveň. Nemĕli bychom se snažit Kṛṣṇu napodobovat, neboť budeme krutĕ trpĕt.