SLOKA 9
kācit samaṁ mukundena
svara-jātīr amiśritāḥ
unninye pūjitā tena
prīyatā sādhu sādhv iti
tad eva dhruvam unninye
tasyai mānaṁ ca bahv adāt
kācit — jistá gopī; samam — společnĕ; mukundena — s Pánem Kṛṣṇou; svara-jātīḥ — čisté hudební tóny; amiśritāḥ — nesplývající s tóny vydávanými Kṛṣṇou; unninye — rozeznĕla; pūjitā — ctĕná; tena — Jím; prīyatā — jenž byl potĕšen; sādhu sādhu iti — říkal „výbornĕ, výbornĕ“; tat eva — tu stejnou (melodii); dhruvam — s určitým rytmem; unninye — rozeznĕla (další gopī); tasyai — jí; mānam — zvláštní ocenĕní; ca — a; bahu — mnoho; adāt — dal.
Jedna gopī se přidala ke zpĕvu Pána Mukundy a zpívala čisté melodické tóny, jež harmonicky stoupaly nad Jeho. Kṛṣṇu to tĕšilo a vyjádřil jejímu výkonu velké uznání voláním „Výbornĕ! Výbornĕ!“ Potom další gopī opakovala tutéž melodii, ale ve zvláštním rytmu, a Kṛṣṇa pochválil i ji.