Jednoho dne Nanda Mahārāja a ostatní pastevci posadili členy svých rodin na volské povozy a jeli do lesa Ambikāvanu uctívat Pána Śivu. Poté, co se vykoupali v řece Sarasvatī a uctívali Pána Sadāśivu, podobu Pána Viṣṇua, rozhodli se strávit noc v lese. Zatímco spali, připlazil se hladový had a začal polykat Nandu Mahārāje. Vydĕšený Nanda v úzkosti vykřikl: „Ó Kṛṣṇo! Ó můj synu, prosím zachraň tuto odevzdanou duši!“ Pastevci se ihned probudili a začali hada bít dřevĕnými pochodnĕmi, ale had Nandu nepustil. Pak přišel Pán Kṛṣṇa a dotkl se hada svou lotosovou nohou. Had byl okamžitĕ zbaven svého plazího tĕla a objevil se ve své původní podobĕ poloboha. Řekl jim o své předchozí totožnosti a popsal, jak ho proklela skupina mudrců. Potom vzdal poctu u lotosových nohou Śrī Kṛṣṇy a na Pánův pokyn se vrátil do svého sídla.