SLOKA 19
niśāmya kṛṣṇasya tad ātma-vaibhavaṁ
vrajaukaso vismita-cetasas tataḥ
samāpya tasmin niyamaṁ punar vrajaṁ
ṇṛpāyayus tat kathayanta ādṛtāḥ
niśāmya — když vidĕli; kṛṣṇasya — Pána Kṛṣṇy; tat — tento; ātma — osobní; vaibhavam — majestátní projev moci; vraja-okasaḥ — obyvatelé Vraji; vismita — užaslí; cetasaḥ — v mysli; tataḥ — poté; samāpya — když dokončili; tasmin — na tom místĕ; niyamam — svůj slib; punaḥ — znovu; vrajam — do vesnice pastevců; nṛpa — ó králi; āyayuḥ — vrátili se; tat — ten projev; kathayantaḥ — popisující; ādṛtāḥ — s úctou.
Obyvatelé Vraji žasli, když vidĕli, jakou sílu má Śrī Kṛṣṇa. Potom, milý králi, dokončili své uctívání Pána Śivy a vrátili se do Vraji. Cestou uctivĕ popisovali Kṛṣṇovo mocné jednání.