Brzy ráno den poté, co mu Kaṁsa nařídil přivézt Kṛṣṇu a Balarāmu do Mathury, připravil Akrūra kočár a vydal se do Gokuly. Cestou uvažoval tímto způsobem: „Brzy se mi dostane velkého štĕstí, že spatřím lotosové nohy Śrī Kṛṣṇy, jež uctívají Brahmā, Rudra a ostatní polobozi. Třebaže je Kaṁsa nepřítel Nejvyššího Pána a Jeho oddaných, přesto právĕ Kaṁsovou milostí získám toto velké požehnání, že budu moci spatřit Pána. Až poprvé zahlédnu Jeho lotosové nohy, všechny mé hříšné reakce budou ihned zničeny. Sestoupím ze svého kočáru, padnu k nohám Kṛṣṇy a Balarāmy, a přestože mĕ posílá Kaṁsa, vševĕdoucí Śrī Kṛṣṇa vůči mnĕ jistĕ nebude chovat nepřátelství.“ Zatímco Akrūra takto přemítal, dorazil bĕhem západu slunce do Gokuly. Sestoupil z kočáru na pastvinĕ a ve velké extázi se začal válet v tamním prachu.