SLOKA 12
yasyākhilāmīva-habhiḥ su-maṅgalaiḥ
vāco vimiśrā guṇa-karma-janmabhiḥ
prāṇanti śumbhanti punanti vai jagat
yās tad-viraktāḥ śava-śobhanā matāḥ
yasya — jehož; akhila — všechny; amīva — hříchy; habhiḥ — které ničí; su-maṅgalaiḥ — nanejvýš příznivá; vācaḥ — slova; vimiśrāḥ — spojená; guṇa — s vlastnostmi; karma — činnostmi; janmabhiḥ — a inkarnacemi; prāṇanti — oživují; śumbhanti — zkrášlují; punanti — a očišťují; vai — vskutku; jagat — celý vesmír; yāḥ — která (slova); tat — tĕchto; viraktāḥ — prostá; śava — mrtvoly; śobhanāḥ — (jako) zdobení; matāḥ — považována.
Vlastnosti, činnosti a zjevení Nejvyššího Pána ničí všechny hříchy a tvoří veškeré štĕstí, a slova, jimiž jsou popisovány, oživují, zkrášlují a očišťují svĕt. Na druhou stranu slova prostá Jeho slávy jsou jako ozdoby na mrtvém tĕle.
Śrīla Śrīdhara Svāmī vznáší tuto možnou námitku: Jak se může ten, kdo je prostý obyčejného ega a plnĕ vnitřnĕ spokojený, vĕnovat nĕjakým zábavám? Zde je dána odpovĕď. Pán Kṛṣṇa jedná na čisté, duchovní úrovni pro potĕšení svých milujících oddaných, a ne aby dosáhl nĕjakého svĕtského uspokojení.