No edit permissions for Čeština

SLOKA 17

samarhaṇaṁ yatra nidhāya kauśikas
tathā baliś cāpa jagat-trayendratām
yad vā vihāre vraja-yoṣitāṁ śramaṁ
sparśena saugandhika-gandhy apānudat

samarhaṇam  —  uctivé almužny; yatra  —  do níž; nidhāya  —  vložením; kauśikaḥ  —  Purandara; tathā  —  jakož i; baliḥ  —  Bali Mahārāja; ca  —  také; āpa  —  dosáhli; jagat  —  svĕtů; traya  —  tří; indratām  —  vlády (jako Indra, král nebes); yat  —  která (lotosová ruka Pána);   —  a; vihāre  —  bĕhem zábav (tance rāsa); vraja-yoṣitām  —  žen z Vraji; śramam  —  únavu; sparśena  —  jejich dotekem; saugandhika  —  jako voňavá kvĕtina; gandhi  —  vonící; apānudat  —  setřela.

Díky almužnĕ vložené do té lotosové ruky získali Purandara a Bali postavení Indry, krále nebes, a když bĕhem blažených zábav tance rāsa Pán setřel pot gopī a zbavil je únavy, učinil dotek jejich tváří tu ruku voňavou jako sladce vonící kvĕtinu.

Purāṇy nazývají lotos v jezeře Mānasa-sarovara saugandhika. Lotosová ruka Pána Kṛṣṇy získala vůni této kvĕtiny dotekem krásných tváří gopī. Tato konkrétní příhoda, která se odehrála bĕhem rāsa-līly, je popsána ve třicáté třetí kapitole desátého zpĕvu.

« Previous Next »