SLOKA 21
labdhvāṅga-saṅgam praṇatam kṛtāñjaliṁ
māṁ vakṣyate ’krūra tatety uruśravāḥ
tadā vayaṁ janma-bhṛto mahīyasā
naivādṛto yo dhig amuṣya janma tat
labdhvā — až dosáhnu; aṅga-saṅgam — fyzického doteku; praṇatam — stojícímu se sklonĕnou hlavou; kṛta-añjalim — s rukama sepjatýma k prosebné modlitbĕ; mām — ke mnĕ; vakṣyate — promluví; akrūra — ó Akrūro; tata — Můj milý příbuzný; iti — tĕmito slovy; uruśravāḥ — Pán Kṛṣṇa, jehož sláva je nesmírná; tadā — tehdy; vayam — my; janma-bhṛtaḥ — naše zrození se stane úspĕšným; mahīyasā — tou nejvznešenĕjší ze všech osob; na — ne; eva — vskutku; ādṛtaḥ — poctĕný; yaḥ — kdo; dhik — politováníhodné; amuṣya — jeho; janma — zrození; tat — to.
Poté, co mĕ dokonale slavný Pán Kṛṣṇa obejme, budu před Ním pokornĕ stát se sklonĕnou hlavou a sepjatýma rukama a On mĕ osloví: „Můj milý Akrūro.“ Právĕ v tom okamžiku se naplní smysl mého života. Politováníhodný je život každého, koho neuzná Nejvyšší Osobnost.